Praha a její návštěvníci: spory o turismus a kdo je může řešit

Projděte se v létě v jedenáct dopoledne ze Staroměstského náměstí na Karlův most. Minete průvodce s vlaječkou, kurýra s vozíkem, ženu odemykající dveře bytu, ve kterém bydlí třicet let, a stovku lidí, kteří fotografují tytéž hodiny. Všichni mají na ulici nárok. Pražský spor o turismus je otázka, čí nárok převáží, když se střetnou.

O čem se spor doopravdy vede

Slovo „overtourism“ odvádí v titulcích spoustu práce a v politice skoro žádnou. Stížnosti pražských obyvatel jsou užší. Krátká trasa historickým jádrem unese velkou část všech návštěvníků města, takže tytéž ulice jsou přeplněné, zatímco na mnoha čtvrtích, které jsou jen o jednu jízdu tramvají dál, cizince téměř nepotkáte. Některé bloky v centru mají víc ubytování pro návštěvníky než stálých obyvatel. Obchody, které dřív prodávaly chleba a boty, dnes prodávají suvenýry a zmrzlinu. A noční ekonomika zaměřená na návštěvníky vytváří hluk, který si lidé, již se snaží nad ní spát, nevybrali.

Nic z toho není pro Prahu jedinečné. Podobný spor vedou Benátky, Barcelona i Amsterdam. Pro Prahu je specifická hustota historického jádra, které je chráněno jako památka světového dědictví (viz náš výklad o zápisu na seznam UNESCO), a dlouholetá tradice, kdy město v zahraničí prodává stále tentýž středověký obraz. Půdorys Starého Města, o kterém píšeme v textu proč středověké uspořádání platí dodnes, nebyl nikdy navržen pro zájezdové autobusy.

Počty návštěvníků zde neuvádíme. Každý rok se mění, pandemická léta řadu přerušila a různé instituce počítají různé věci. Čísla zveřejňují Prague City Tourism a Český statistický úřad; než dvě z nich porovnáte, přečtěte si poznámky o metodice.

Kdo skutečně drží páky

Většina sporů o turismus nikam nevede, protože míří na špatný úřad. Pravomoci jsou rozdělené.

Krátkodobé pronájmy jsou nejjasnějším příkladem, jak se jednotlivé úrovně prolínají. Byt pronajímaný návštěvníkům přes internetovou platformu je otázkou nájmu podle občanského zákoníku, daňovou otázkou pro majitele, otázkou užívání stavby, pokud byl byt přestavěn na ubytování, i otázkou poplatků pro město. EU přijala nařízení (EU) 2024/1028, podle kterého musí platformy sdílet údaje o krátkodobých pronájmech s vnitrostátními orgány, a použije se od 20. května 2026. Jak Česko zavedlo registraci a sdílení údajů podle tohoto nařízení, ověřte na Ministerstvu pro místní rozvoj a na městě, protože v roce 2026 se uspořádání teprve dotvářelo a v době, kdy čtete tento text, se může lišit.

Město toho může udělat méně, než si řada obyvatel myslí. Může stanovit místní poplatky, vydávat vyhlášky o veřejném pořádku, regulovat užívání veřejného prostoru, například chodníků a náměstí, a prosazovat změny celostátních zákonů. Samo ale nemůže přepsat občanský zákoník ani majitelům zakázat nemovitost pronajímat.

Opatření na stole

Praha a její centrální městské části vyzkoušely během let několik druhů opatření a drží se vzoru, který je znám i z jiných evropských měst. Nejsnáze se zavádějí pravidla pro užívání veřejného prostoru, například omezení turistických vozidel a stánků v jádru, protože spadají do vlastních pravomocí města. Několikrát se změnila, proto si aktuální stav ověřte u města, než z něčeho vyjdete. Druhou skupinou jsou vyhlášky o veřejném pořádku, které zakazují pití na vybraných místech a upravují hluk; jejich dodržování hlídá městská policie.

Třetí skupinou jsou poplatky. Místní poplatek za noc strávenou návštěvníkem je v českých obcích běžný nástroj; sazby a osvobození stanoví místní vyhláška a čas od času se upravují, takže je citujte ze stránek města, ne z tři roky starého článku. Územní plánování je nejpomalejší nástroj a nakonec nejsilnější: co územní plán dovoluje v přízemí domu a zda se přestavba na hotel považuje za změnu využití, rozhoduje o charakteru ulice na desítky let. Jak to funguje, vysvětluje náš text o pražském územním plánu.

Pohled z různých pozic

Obyvatelé historického jádra vnímají spor jako každodenní život. Obvyklými tématy jsou hluk po půlnoci, ceny služeb zaměřených na návštěvníky a pocit, že se čtvrť mění v divadelní kulisu. Majitelé tamních bytů a domů to často vidí jinak, protože poptávka návštěvníků zvyšuje, co mohou za nemovitost žádat. Nájemci, kteří na tomto zisku nemají podíl, nejvíc pociťují ztrátu dlouhodobých nájmů. Náš text o tom, zda pražský byt prodat, nebo pronajímat, popisuje pohled majitele na stejný trh.

Podnikatelé v centru jsou také rozděleni. Někteří závisejí na návštěvnících a trpěli by, kdyby jejich počet klesl; jiní, například lékárny, potraviny a řemeslníci, odešli nebo se potýkají s problémy, protože nájmy přitahují jen nejvýnosnější obory. Kulturní instituce mají vlastní zájem: muzea a divadla chtějí publikum a město chce, aby se rozložilo i mimo jádro. Pražská muzea a galerie představuje text jak naplánovat návštěvy pražských muzeí.

Rozložení poptávky je bod, na kterém se shoduje většina lidí. Propagace čtvrtí mimo centrum, lepší doprava a podpora návštěv v klidnějších ročních i denních dobách jsou ve srovnání s omezeními levné a politicky téměř nic nestojí. Zda fungují, je otázka pro vyhodnocení, ne pro tvrzení. Pokud město zveřejní čísla před opatřením a po něm, přečtěte si je; pokud zveřejní jen záměr, počkejte.

Co s tím může udělat nově příchozí

Pokud bydlíte v jádru nebo blízko něj, praktická cesta je přiřadit problém ke správnému úřadu. Hluk nebo pouliční prodej patří městské policii nebo úřadu městské části. Podezření na nepřihlášený pronájem se hlásí nejprve společenství vlastníků (SVJ), potom úřadu městské části, protože společenství může zakročit při porušení domovního řádu. Připomínky k územnímu plánování patří stavebnímu úřadu městské části nebo Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který zveřejňuje návrhy plánů k připomínkování. Proč má Praha 57 městských částí a kdo v nich zasedá, vysvětluje náš přehled jak se Praha spravuje.

Pokud vybíráte, kde bydlet, je tento spor také mapou. Byt na hlavní turistické trase bude hlučnější než byt o dvě ulice dál a rozdíl v ceně to ne vždy odráží. Přijďte se podívat v hodinách, kdy byste byli doma: ve všední den v osm večer a v sobotu o půlnoci.

Časté otázky

Omezuje Praha počet návštěvníků?

Celkový strop počtu návštěvníků neexistuje. Město používá nástroje jako pravidla pro veřejný prostor, místní poplatky a vyhlášky a propaguje oblasti mimo centrum.

Jsou krátkodobé pronájmy v Praze zakázané?

Celkový zákaz zákon nestanoví. Platí pravidla pro registraci, sdílení údajů, užívání staveb a místní poplatky; aktuální stav ověřte na Magistrátu hlavního města Prahy a na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Komu volat kvůli hluku z baru nebo od hostů v bytě?

Městské policii při akutním hluku, společenství vlastníků (SVJ) při porušení domovního řádu a úřadu městské části při opakovaných potížích s provozovnami.

Kde najdu oficiální statistiky návštěvnosti?

U Českého statistického úřadu a Prague City Tourism. Čtěte poznámky o metodice, protože definice se mezi zdroji liší.