Česko v souvislostech

Byznys a ekonomikaVysvětlení

Český solární boom: jak se zaručené ceny změnily v desetiletí účtů

Pevný výkupní tarif v roce 2010 proměnil české pole v solární parky a spotřebitelům zůstaly účty na roky. Solární odvod, soudní spory a návrat střešních panelů.

Autor: redakce Prague Monitor6 min čtení

V tomto článku 6 oddílů
  1. Jak boom vznikl
  2. Obrat v politice
  3. Kdo platil
  4. Po krachu
  5. Co to znamená pro domácnosti
  6. Poučení

V roce 2010 vyrostly na polích po Čechách a Moravě řady modrých panelů. Do konce roku mělo Česko solární výkon v měřítku, které ho řadilo mezi evropské špičky v přepočtu na obyvatele, daleko před jeho vlastními cíli. Příčinou byla cena: zaručená platba za solární elektřinu tak štědrá, že na výnos mohl počítat každý, kdo měl pole a bankovní úvěr. Účty trvaly deset let.

Reakce státu, rozhořčení investoři a tichý návrat střešní fotovoltaiky jsou zbytkem příběhu.

Jak boom vznikl

Česko, stejně jako mnoho zemí EU, přijalo v prvním desetiletí tohoto století podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Hlavním nástrojem byl výkupní tarif: pevná cena za kilowatthodinu elektřiny dodané do sítě, vyplácená patnáct let či déle a upravovaná o inflaci. Souběžný mechanismus, zelený bonus, přidával k tržní ceně příplatek. Tarify každý rok stanovil Energetický regulační úřad (ERÚ) a zákon omezoval, o kolik je lze z roku na rok snížit, aby chránil investory.

Panely mezitím rychle zlevňovaly, jak rostla čínská výroba a světové ceny klesaly. Tarif nastavený podle dřívějších nákladů zaostával za klesající cenou zařízení. Investoři, kteří panely připojili za staré sazby, dosahovali velmi vysokého výnosu. Tarif pro fotovoltaickou elektřinu z roku 2010 patřil v Evropě k nejvyšším, u malých elektráren přes dvanáct korun za kilowatthodinu (stav k roku 2010; přesná čísla ověřte v archivu ERÚ).

Mezi rokem 2008 a koncem roku 2010 vzrostl instalovaný solární výkon z několika desítek megawattů na téměř dva tisíce, podle údajů citovaných v odborné literatuře. Velká část stála ve velkých pozemních parcích na zemědělské půdě, které stavěla ČEZ (profil zde) a mnoho soukromých developerů. Provozovatelé soustav varovali, že síť nedokáže tak rychle pojmout tolik nestálého výkonu.

Obrat v politice

Počátkem roku 2010 vláda a regulátor viděli problém. Náklady podpory, hrazené poplatkem na každé účtence za elektřinu, rychle rostly a síť byla pod tlakem. Stát na čas zmrazil připojování nových obnovitelných zdrojů, pak změnil zákon, aby omezil podporu velkých pozemních elektráren, a pro rok 2011 tarify prudce snížil. Podpora nových velkých solárních projektů se po letech 2010 až 2011 prakticky zastavila.

Pro již postavené elektrárny stát přidal odvod, často nazývaný solární daň, z příjmů ze solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Činil 26 % u elektráren na výkupním tarifu, s vyšší sazbou u zeleného bonusu, a později byl upraven (podrobnosti ověřte v právních předpisech). Byla to zpětná změna podmínek, které investoři považovali za jisté.

Investoři se bránili. Vlastníci odvod napadli u Ústavního soudu, který ho v roce 2012 potvrdil. Někteří zahraniční investoři zahájili mezinárodní arbitráže podle investičních smluv a stát se bránil. Několik případů bylo rozhodnuto nebo zamítnuto; nejnovější stav viz informace Ministerstva financí o investičních sporech (stav k roku 2026; ověřte v oficiálním zdroji).

Kdo platil

Podpora se financovala příplatkem na účtech za elektřinu, který platily domácnosti i firmy, známým jako poplatek za podporované zdroje energie (POZE). Léta rostl a v polovině druhého desetiletí tvořil významnou část ceny elektřiny. Velký podíl peněz šel do elektráren z let 2009 až 2010, jejichž platby byly zaručeny na léta. Kritici říkali, že stát přeplatil a že boom byl nákladnou chybou, která vytlačila levnější příležitosti. Zastánci odpovídali, že přinesl investice, pracovní místa při instalacích a kapitálovou základnu v obnovitelné energii a že skutečnou chybou bylo neupravit tarif včas.

Od roku 2021 hradí alespoň část nákladů na podporu obnovitelných zdrojů státní rozpočet, a ne jen účty spotřebitelů, což má domácnosti odlehčit (stav k roku 2026; aktuální úpravu ověřte u ERÚ). Jak ceny energií prostupují do inflace, popisuje článek cílování inflace v Česku.

Po krachu

Po několik let po roce 2011 se téměř nepřidával žádný nový solární výkon ve velkém. Stávající elektrárny dál vyráběly, ale odvětví ztratilo důvěru investorů a stát se obrátil k jiným politikám, jako je energetická účinnost a budoucnost jaderné energetiky.

Od konce druhého desetiletí se obraz změnil. Ceny panelů dále klesly a ceny elektřiny vzrostly. Dotační program pro majitele domů, Nová zelená úsporám, financovaný zčásti z prodeje emisních povolenek, nabídl podporu střešní fotovoltaice, bateriím a zateplení. Po energetickém cenovém šoku roku 2022 poptávka po střešních systémech vyskočila a malých elektráren na domech a střechách firem přibylo. Tento nedávný růst jsou převážně střechy a vlastní spotřeba, ne velké pozemní parky. Celkový instalovaný výkon je dnes výrazně nad úrovní z roku 2010 (stav k roku 2026; aktuální čísla ověřte u ERÚ).

Síť je opět živé téma. Mnoho malých výrobců, kteří za slunečných dnů dodávají proud do místní sítě, může zatížit distribuci a pravidla pro připojování nových systémů byla místy zpřísněna. Regulátoři a provozovatelé sítí pracují na tom, jak to zvládnout, mimo jiné pomocí akumulace.

Co to znamená pro domácnosti

Domácnost, která dnes uvažuje o panelech, je v jiné situaci než investoři z roku 2010. Zaručený vysoký tarif neexistuje. Finanční přínos stojí na tom, kolik elektřiny domácnost sama spotřebuje, na ceně elektřiny, kterou by jinak kupovala, na ceně instalace a na nabízených dotacích. Pravidla pro připojení k síti, prodej přebytků a zdanění příjmu stanoví regulátor a stát a mění se, proto sledujte stránky ERÚ a dotačních programů.

Poučení

Český solární boom se v zahraničí uvádí jako případová studie. Ukazuje, jak rychle klesající náklady technologie mohou přemoci pevnou dotaci, jak zpětné změny poškozují důvěru investorů a jak se náklady energetické politiky propisují do účtů domácností. Ukazuje také, že problémem nebyla technologie: solární energie je dnes jedním z nejlevnějších zdrojů nové elektřiny na světě a čeští politici ji znovu podporují, s větší péčí o náklady a začlenění do sítě.

Časté otázky

Kolik solárního výkonu Česko za boomu instalovalo?

Asi 2 000 megawattů do konce roku 2010, z desítek megawattů v roce 2008.

Co byl solární odvod?

Odvod z příjmů ze solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010, ve výši 26 % u elektráren na výkupním tarifu a vyšší u zeleného bonusu. Zaveden byl od roku 2011, aby se snížila zátěž spotřebitelů. Aktuální sazby a dobu trvání ověřte v právních předpisech.

Kdo dnes platí podporu obnovitelných zdrojů?

Od roku 2021 alespoň část nákladů, která se dříve přidávala na účty za elektřinu, hradí státní rozpočet. Aktuální pravidla ověřte u ERÚ.

Existují dotace na domácí solární panely?

Dotační programy existovaly, například Nová zelená úsporám. Aktuální podmínky ověřte u Státního fondu životního prostředí.

Pokud o panelech uvažujete, začněte pokyny Energetického regulačního úřadu k připojování malých výrobců.

Zdroje

  1. Energetický regulační úřad (ERÚ)
  2. Ministerstvo průmyslu a obchodu
  3. Státní fond životního prostředí (SFŽP)

Upozornění k AIČlánky vznikají s pomocí umělé inteligence a automatické kontroly faktů a stylu je porovnávají se zdroji. Texty o politice, soudech, zdraví, migraci a vízech i vše o jmenovaných osobách se zveřejňují až po schválení redaktorem. Opravy: viz naše zásady oprav. Jak používáme AI

Číst dál

Více o tématu: Byznys a ekonomika