Česko v souvislostech

Byznys a ekonomikaVysvětlení

Česká koruna: proč Česko zůstalo u vlastní měny

Česko vstoupilo do EU v roce 2004 a dosud platí korunami. Historie měny, otázka eura a co to znamená pro vaši peněženku.

Autor: redakce Prague Monitor5 min čtení

V tomto článku 7 oddílů
  1. Měna s krátkým a hrbolatým životopisem
  2. Co máte v peněžence
  3. Proč ne euro?
  4. Život se dvěma měnami
  5. Koruna v zahraničí
  6. Co to znamená pro obyvatele a zaměstnavatele
  7. Přijetí eura v praxi

Téměř každý návštěvník Prahy se do jednoho dne zeptá na totéž: proč jsou ceny v korunách, když je země v Evropské unii, a nemohu prostě zaplatit eury? Stručná odpověď zní, že často můžete, ale za špatný kurz, a že koruna není opomenutí, nýbrž volba, kterou země opakovaně potvrzuje. Za ní stojí zhruba sto let historie a smluvní závazek, který od roku 2004 čeká na datum.

Tento výklad popisuje měnu a rámec politiky kolem ní. Nehájí euro ani koruna a nehodnotí je; rozhodnutí patří české vládě a parlamentu.

Měna s krátkým a hrbolatým životopisem

Slovo koruna označuje korunu a československá koruna vznikla v roce 1919, krátce po vzniku republiky. Ministr financí nového státu Alois Rašín nechal bankovky staré rakousko-uherské koruny okolkovat, aby stát získal kontrolu nad množstvím peněz v oběhu. Měna přečkala meziválečná léta lépe než mnohé jiné.

V červnu 1953 provedla komunistická vláda měnovou reformu, která obyčejným lidem zkonfiskovala velkou část úspor. Vyvolala nepokoje v Plzni. Tato událost se dodnes připomíná jako poučení o tom, jak může stát sáhnout lidem na majetek, a ovlivňuje postoj starších Čechů k penězům, bankám i slibům vlády.

Po roce 1989 byla koruna devalvována, stala se směnitelnou a byla navázána na koš měn. Československá měnová unie zemi nepřežila. Po rozdělení 1. ledna 1993 měly Česko a Slovensko společnou měnu jen několik týdnů a 8. února 1993 ji rozdělily. Bankovky byly jako přechodné opatření okolkovány, poté byly vydány nové bankovky a mince. Koruna se dělí na 100 haléřů, haléřové mince ale byly z oběhu staženy v roce 2008 a nejmenší dnešní mincí je jedna koruna.

Co máte v peněžence

Bankovky mají hodnotu 100, 200, 500, 1 000, 2 000 a 5 000 korun a mince 1, 2, 5, 10, 20 a 50. Na bankovkách jsou portréty historických osobností. Na stokoruně je Karel IV., jehož je Praha městem, jak popisuje náš článek o Karlu IV. a Praze. Na pětitisícovce je T. G. Masaryk, první prezident Československa. Peníze vydává Česká národní banka a bezpečnostní prvky každé bankovky zveřejňuje na svých stránkách.

Proč ne euro?

Když Česko v roce 2004 vstoupilo do Evropské unie na základě přístupové smlouvy, zavázalo se přijmout euro, jakmile splní konvergenční kritéria. Na rozdíl od Dánska a tehdy i Spojeného království si nevyjednalo výjimku. Smlouva ale žádné datum nestanovila.

Kritéria stanovuje Maastrichtská smlouva: stabilní ceny, zdravé veřejné finance, stabilní směnný kurz, což v praxi znamená účast v mechanismu směnných kurzů (ERM II) nejméně dva roky bez napětí, a nízké dlouhodobé úrokové sazby. Česko do ERM II nevstoupilo. Vlády v prvním desetiletí století uvažovaly o cílových termínech, pak je opustily a žádný dnes stanoven není. Zastánci čekání uvádějí hodnotu samostatné měnové politiky, obavy z fáze sbližování ekonomik a přání vidět, jak se ustálí instituce eurozóny. Zastánci dřívějšího přijetí poukazují na nižší transakční náklady a nižší kurzové riziko pro velmi otevřenou ekonomiku silně závislou na exportu. Obě strany jsou vážné a průzkumy dlouhodobě ukazují skepsi veřejnosti.

Život se dvěma měnami

V praxi je koruna jediným zákonným platidlem, ale některé obchody, hotely a restaurace, zejména v centru Prahy, eura přijmou. Kurz si určují samy a málokdy je výhodný. Kavárna, která uvádí „1 euro = 25 Kč“, si započítává marži. Platba kartou je běžná téměř všude a lepší volbou je obvykle zaplatit kartou v korunách a odmítnout nabídku přepočtu ceny do vaší domácí měny. Tato nabídka, známá jako dynamický převod měny, skrývá marži v kurzu.

Směnárny se od sebe velmi liší. Ty, které vyvěšují kurz bez provize, si často vydělávají na špatném rozpětí mezi nákupním a prodejním kurzem a některé působí v turistických oblastech s výpočtem, že jen málokterý návštěvník srovnává. Banky a bankomaty obvykle nabízejí lepší podmínky. ČNB denně zveřejňuje referenční kurz, který se hodí jako měřítko pro srovnání s tím, co vám nabízejí.

Koruna v zahraničí

Mimo Česko je koruna okrajová měna a směnárny na zahraničních letištích a nádražích za ni často nabízejí špatné kurzy. Pokud cestujete s přebytečnými bankovkami, vyměňte je před odjezdem v bance v Česku, nebo si je nechte na příští návštěvu. Platí to i obráceně: když přijíždíte, bývá výběr z bankomatu banky v korunách nebo platba kartou v korunách obvykle lepší cestou než výměna hotovosti ve směnárně při příjezdu.

Co to znamená pro obyvatele a zaměstnavatele

Pro lidi, kteří dostávají plat v korunách a v korunách utrácejí, je měna neviditelná. Pro ty, kdo jsou placeni v eurech nebo dolarech a utrácejí v korunách, kurz záleží. Oslabující koruna zdražuje dovážené zboží a pohonné hmoty a pomáhá exportérům, posilující koruna působí opačně. Proto mnoho zahraničních zaměstnavatelů uvádí mzdy v eurech nebo do smluv vkládá měnovou doložku.

Mzdy za práci v Česku se běžně sjednávají a vyplácejí v korunách a někteří zaměstnavatelé uvádějí nebo indexují odměnu v eurech, proto si přečtěte, co smlouva skutečně říká. Širší souvislosti najdete v našem průvodci jak funguje česká pracovní smlouva.

Přijetí eura v praxi

Pokud by byl někdy stanoven termín, proces by trval roky. Vláda by musela uvést Česko do ERM II a udržet korunu vůči euru stabilní v daném pásmu nejméně dva roky. Parlament by schválil zákony o přepočtu. Obchody by uváděly duální ceny. ČNB by se stala součástí eurosystému a o samostatnou měnovou politiku by přišla ve prospěch Evropské centrální banky. Jiné země, které se připojily nedávno, například Slovensko v roce 2009 a Chorvatsko v roce 2023, šly stejnou cestou a nabízejí vzor.

Dnešní postoj je pozorovací. Žádný termín stanoven není a kritéria se sledují. Nejméně jednou za dva roky zveřejňují Evropská komise a Evropská centrální banka konvergenční zprávy o všech zemích EU, které euro dosud nepřijaly, a ČNB spolu s Ministerstvem financí zveřejňují vlastní pravidelná hodnocení toho, jak úzce se česká ekonomika vyvíjí v souladu s eurozónou. V těchto dokumentech najdete střízlivý obraz toho, jak si Česko stojí u každého kritéria, včetně těch, která plní, i těch, která neplní.

Spor o to, zda čekat, nebo euro přijmout, mezitím bude pokračovat. Chcete-li otázku sledovat, čtěte oficiální zprávy, ne komentáře, a všímejte si, kdo cituje které kritérium.

Časté otázky

Musí Česko přijmout euro?

V zásadě ano, podle přístupové smlouvy. Smlouva ale nestanoví žádné datum a vstup závisí na splnění konvergenčních kritérií a na národním rozhodnutí vstoupit do ERM II.

Mohu v Praze platit eury?

Některá místa je přijmou, ale koruna je jediné zákonné platidlo a kurz určuje prodejce. Platba kartou v korunách bývá obvykle levnější.

Kdo tiskne peníze?

Bankovky a mince vydává Česká národní banka.

Co se stalo s haléřovými mincemi?

V roce 2008 byly staženy z oběhu. Ceny lze stále uvádět v haléřích, ale hotovostní platby se zaokrouhlují.

Zdroje

  1. Česká národní banka (anglicky)
  2. Evropská komise: euro
  3. Ministerstvo financí České republiky

Upozornění k AIČlánky vznikají s pomocí umělé inteligence a automatické kontroly faktů a stylu je porovnávají se zdroji. Texty o politice, soudech, zdraví, migraci a vízech i vše o jmenovaných osobách se zveřejňují až po schválení redaktorem. Opravy: viz naše zásady oprav. Jak používáme AI

Číst dál

Více o tématu: Byznys a ekonomika