Byznys a ekonomikaVysvětlení
Jak funguje kurzový režim koruny: plovoucí, s jednou velkou výjimkou
Koruna plave, přesto jí ČNB zhruba tři a půl roku nedovolila posílit za stanovenou hranici. Co je kurzový režim, jak ta epizoda probíhala a jak číst kurz.
V tomto článku 7 oddílů
Většinu své novodobé historie se česká koruna pohybovala podle trhu, vůči euru kolísala nahoru a dolů tak, že jeden rok odměnila vývozce a další dovozce. Zhruba tři a půl roku se ale chovala jinak: držela se pevně na jedné straně čáry, kterou vytyčila centrální banka. Tato epizoda a nenápadný způsob, jakým skončila, říká o režimu víc než jakákoli učebnicová definice. Je také důvodem, proč čeští ekonomové o kurzu dodnes mluví jako o nástroji měnové politiky, a ne jen jako o ceně.
Tento text popisuje rámec. Nepředpovídá vývoj koruny ani nehodnotí, kde by měla být.
Ve výchozím stavu plovoucí
Plovoucí režim znamená, že kurz určuje nabídka a poptávka na devizovém trhu. Cenu ovlivňují vývozci prodávající eura, investoři kupující české dluhopisy, turisté měnící peníze i banky zajišťující rizika. Centrální banka úroveň neohlašuje a pravidelně ji nehájí nákupy ani prodeji.
Česko přešlo na tento režim v květnu 1997 po měnové krizi. Dříve byla koruna vázána na koš měn, nejprve v velmi úzkém pásmu a od roku 1996 v širokém. Silný spekulativní tlak na jaře 1997 donutil ČNB pásmo opustit a koruna začala plavat. Banka pak postavila nový rámec na cílování inflace, zavedeném v roce 1998, kterému se věnuje navazující článek o cílování inflace.
Plovoucí kurz neznamená, že ČNB kurz ignoruje. Kurz ovlivňuje ceny dovozu, a tedy inflaci, takže vstupuje do každé prognózy. Banka si vždy ponechala právo zasáhnout za výjimečných okolností, například proti chaotickým pohybům.
Epizoda z let 2013 až 2017
Koncem roku 2013 byla česká ekonomika slabá a inflace byla výrazně pod dvouprocentním cílem. ČNB už snížila klíčovou úrokovou sazbu téměř na nulu, takže poptávku nemohla dál stimulovat dalším snižováním. Dne 7. listopadu 2013 oznámila jiný nástroj: korunu oslabí intervencemi na devizovém trhu a udrží ji na úrovni kolem 27 Kč za euro. Bude-li to nutné, bude prodávat koruny a nakupovat cizí měnu v neomezeném objemu, aby zabránila jejímu posílení za tuto úroveň.
Závazek byl jednostranný. Koruna mohla oslabovat, ale ČNB jí nedovolila posílit nad hranici. Právě to dávalo kurzovému závazku důvěryhodnost: spekulanti nemohli vyhrát sázkou na posílení, protože centrální banka mohla vytvořit libovolné množství korun.
Politika fungovala tak, jak byla navržena. Inflace se přiblížila cíli a ekonomika se zotavila. ČNB přitom nahromadila velké devizové rezervy, protože každá koruna, kterou vytvořila, koupila zahraniční aktivum. Odchod z režimu byl oznámen na 6. dubna 2017, kdy banka sdělila, že závazek končí, a vrátila se k plovoucímu režimu. Měna se v následujících dnech pohnula jen mírně, částečně proto, že odchod byl dobře předem naznačen, a banka měla velký objem rezerv na zvládnutí případných výkyvů.
Proč záleží na tom, že to ČNB udělala
Tato epizoda zpochybnila představu, že malá otevřená ekonomika musí kurz buď fixovat, nebo nechat plně plavat. ČNB udělala obojí, v různých obdobích. Také ukázala, co může centrální banka dělat, když jsou sazby zaseknuté poblíž nuly. Podobné nástroje používaly ve stejné době i jiné země, například Švýcarsko, a každý případ skončil jinak. Čeští pozorovatelé uvádějí, že odchod proběhl spořádaně, což je součástí pověsti banky jako předvídatelné instituce.
Pro firmy i jednotlivce je hlavní poučení, že se kurzový režim může změnit. Firma, která ceny ve smlouvách nastavila v předpokladu hranice 27, spoléhala na politiku, ne na přírodní zákon. Je dobré na to pamatovat, když úhledný graf klidného kurzu slibuje klidnou budoucnost.
Jak číst kurz
ČNB zveřejňuje kurzy koruny vůči hlavním měnám každý pracovní den, stanovené v časném odpoledni a dostupné na jejím webu. Je to referenční kurz. Odkazují na něj české daňové a účetní předpisy, nebo na roční průměrný kurz, který zveřejňuje Ministerstvo financí, při přepočtu zahraničních příjmů a výdajů. Banky a směnárny uvádějí vlastní kurzy nákupu a prodeje kolem referenčního kurzu. Rozdíl mezi nimi je jejich marže.
Pro daňové účely se příjem v cizí měně přepočítává na koruny podle pravidel zákona o daních z příjmů a pokynů Finanční správy: obvykle kurzem ke dni transakce nebo jednotným ročním kurzem, který zveřejňuje Ministerstvo financí (stav k roku 2026; ověřte v oficiálním zdroji). Praktickou stránku zmiňuje náš průvodce daňovým přiznáním fyzických osob.
Co hýbe korunou
Koruně hýbe několik věcí. Rozdíl úrokových sazeb vůči eurozóně: vyšší české sazby přitahují kapitál. Stav českého a světového růstu. Obchodní bilance: Česko je silně exportní ekonomika, Německo je jeho největší obchodní partner a firmy, které prodávají do zahraničí a náklady platí doma, vytvářejí poptávku po koruně. Chuť investorů riskovat: za globálního napětí peníze obvykle odcházejí z menších měn. A očekávání ohledně rozhodnutí ČNB, o kterých píšeme v článku o tom, jak rozhoduje bankovní rada.
Žádná z těchto věcí nedává spolehlivou předpověď. Rada, která platí pro každou měnu, zní: nesázejte na kurz, u kterého si nemůžete dovolit se mýlit, a pokud potřebujete převést velkou částku, rozložte převody v čase.
Co s tím může dělat firma
Firmy s příjmy v jedné měně a náklady v jiné mají obvyklé nástroje. Mohou fakturovat v korunách a přenést riziko na zákazníka. Mohou párovat tržby a náklady ve stejné měně, například půjčkou v eurech proti tržbám v eurech. Nebo se mohou zajistit termínovými kontrakty, které fixují kurz k budoucímu datu a které české banky nabízejí firemním klientům. Nic z toho není zadarmo a zajištění, které zafixuje současný kurz, zároveň vylučuje případný příznivý pohyb. Epizoda z let 2013 až 2017 ukázala, že se režim může změnit oběma směry, proto je lepší zajišťovací politiku nastavovat podle tolerance firmy k riziku než podle názoru na ČNB.
Jednotlivci v podobné situaci, například ten, komu chodí výplata v eurech a nájem platí v korunách, řeší stejnou otázku v menším měřítku. Nejjednodušší postup je držet v korunách náklady na několik měsíců a zbytek převádět v pravidelných dávkách, ne najednou.
Intervence dnes
V současném režimu ČNB uvádí, že může zasáhnout, pokud kurz ohrožuje cenovou nebo finanční stabilitu, například při panice na trzích. K žádné úrovni se už nezavazuje. Když trh využije, oznámí to ve svých pravidelných zprávách. Devizové rezervy nahromaděné v předchozím období zůstávají jako polštář a banka uvedla, že je spravuje s ohledem na výnos a bezpečnost.
Časté otázky
Stanovuje ČNB hodnotu koruny?
Ne. Koruna plave. Banka může za výjimečných okolností zasáhnout, ale nemá trvalý cíl.
Co byl kurzový závazek?
Od listopadu 2013 do dubna 2017 ČNB bránila posílení koruny za hranici zhruba 27 Kč za euro, aby uvolnila měnové podmínky, když byly úrokové sazby už téměř na nule.
Který kurz používají daňové předpisy?
Obvykle kurz ČNB ke dni transakce nebo jednotný roční kurz stanovený Ministerstvem financí, podle případu (stav k roku 2026; ověřte v oficiálním zdroji).
Zdroje
Upozornění k AIČlánky vznikají s pomocí umělé inteligence a automatické kontroly faktů a stylu je porovnávají se zdroji. Texty o politice, soudech, zdraví, migraci a vízech i vše o jmenovaných osobách se zveřejňují až po schválení redaktorem. Opravy: viz naše zásady oprav. Jak používáme AI