Vladimír Remek a Česko ve vesmíru: od Sojuzu 28 po ESA

Když 2. března 1978 Sojuz 28 vzlétl z Bajkonuru, nebyl muž v levém křesle sovětským kosmonautem. Vladimír Remek, 29letý kapitán československého letectva, byl prvním člověkem na oběžné dráze, který nepatřil ke Spojeným státům ani k Sovětskému svazu. Jeho země, devět let v šedém období zvaném normalizace, slavila s příměsí hrdosti i rozpaků, protože let byl stejně tak politickým gestem jako vědeckým počinem.

O jeho kariéře a o tom, co následovalo pro českou kosmickou činnost, je tento článek.

Výběr a let

Sovětský svaz vytvořil program Interkosmos koncem šedesátých let ke spolupráci na kosmickém výzkumu se svými spojenci. V polovině sedmdesátých let ho rozšířil o lety občanů států východního bloku. Kandidáti byli vybíráni z letectev Československa, Polska a NDR a cvičili se ve Středisku přípravy kosmonautů Jurije Gagarina u Moskvy. Československo bylo první na řadě a vybrán byl Remek, jeho záložníkem byl Oldřich Pelčák.

Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích a vyučil se stíhacím pilotem (cvičné tryskáče té doby pocházely z Aera, jak popisuje článek Aero Vodochody a L-159). Se sovětským velitelem Alexejem Gubarevem letěl ke stanici Saljut 6. K stanici se připojili 3. března a spolupracovali se stálou posádkou, prováděli vědecké a technické pokusy, z nichž některé navrhli českoslovenští vědci, a na Zemi se vrátili 10. března. Na misi vlála československá vlajka a Remek byl jmenován Hrdinou Sovětského svazu a Hrdinou Československé socialistické republiky.

Polák Mirosław Hermaszewski letěl v červnu 1978 a Němec z NDR Sigmund Jähn následoval v srpnu. Další účastníci Interkosmosu pocházeli z Bulharska, Maďarska, Vietnamu, Kuby, Mongolska a Rumunska a později z Francie a Indie.

Politický let

Let nelze oddělit od jeho prostředí. Československo v roce 1978 řídil Husákův režim, dosazený po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Stát misi využil k ukázce přínosů přátelství se Sovětským svazem a Remek se stal mediální osobností. O rok dřív Charta 77 ukázala, že ne všichni sdílejí oficiální linii (Charta 77). Tuto éru popisuje článek Československo za komunismu. Jak Češi hodnotí sovětskou roli ve svých dějinách, je trvalý spor, patrný v článku Den osvobození 8. května i v článku o nostalgii po komunismu.

Číst Remkův let jen jako propagandu by byla chyba. Byl vyškoleným pilotem, který prošel stejnými náročnými testy jako ostatní kandidáti, a pokusy na palubě byly skutečnou vědou. V rozhovorech během let uvedl, že let byl politickým i technickým úspěchem. Mnoho Čechů, kteří misi sledovali v televizi, si ji pamatuje s určitou hrdostí, ať už z ní režim dělal cokoli.

Po letu

Remek sloužil v letectvu a československé armádě až do devadesátých let, mimo jiné na Ministerstvu obrany. Později kandidoval za Komunistickou stranu Čech a Moravy, nástupnickou stranu někdejší vládnoucí strany, a v roce 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu, kde zasedal do roku 2014. V lednu 2014 byl jmenován českým velvyslancem v Rusku, tuto funkci zastával několik let a vzbuzovala komentáře kvůli jeho dřívějšímu letu se sovětskou posádkou. Jeho politické vazby jsou věcí veřejného záznamu a v české veřejnosti se o nich debatovalo, stejně jako o vazbách mnoha dalších osobností z doby komunismu.

Jeho příběh ukazuje, jak může jeden člověk ztělesnit rozpory své doby: pilot, který letěl do vesmíru na sovětské raketě a později seděl v Evropském parlamentu, byl formován víc než jedním Československem.

Česká kosmická činnost dnes

Po roce 1989 se české působení ve vesmíru přesunulo ze sovětské oběžné dráhy na evropskou. Česko spolupracovalo s Evropskou kosmickou agenturou několik let, než se v roce 2008 stalo jejím řádným členem. Členství umožňuje českým firmám a výzkumným ústavům ucházet se o zakázky ESA výměnou za finanční příspěvek země. České skupiny pracují na přístrojích pro vědecké mise, součástech družic a softwaru pro kosmické operace a vyrostl skromný, ale činný kosmický průmysl soustředěný kolem Prahy a Brna.

Nejviditelnější institucionální vazbou je Praha, sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), dříve Evropské agentury pro GNSS. Spravuje evropský družicový navigační systém Galileo a služby související s programem Copernicus a zaměstnává lidi z celé Evropy. Její přítomnost v hlavním městě, od roku 2012, je významným znamením role Česka v evropské kosmické politice.

České univerzity a Akademie věd České republiky se dlouho podílejí na kosmickém výzkumu, od fyziky Slunce po planetární vědu. Univerzity a firmy postavily a vypustily malé družice a Česko se zapojuje do debat o kosmické politice EU o navigaci, pozorování Země a zabezpečené komunikaci.

Čeští astronauti dnes

Po desetiletí zůstával Remek jediným Čechem ve vesmíru. V roce 2022 vybrala ESA novou třídu astronautů, včetně rezervního souboru kandidátů pro budoucí lety, a český pilot Aleš Svoboda byl jmenován do rezervy. Cvičil se v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Diskutovalo se o letu na Mezinárodní vesmírnou stanici v rámci soukromé mise se Svobodou na palubě, ale harmonogramy a posádky závisejí na dohodách mezi ESA, jejími partnery a provozovateli a už se dříve posouvaly (stav k roku 2026; ověřte u ESA a Ministerstva dopravy). Česká vláda přípravy podpořila prostřednictvím svého kosmického úřadu.

Češi se o vesmír živě zajímají, o čemž svědčí popularita planetárií, vědeckých festivalů a výstav o vesmíru. Národní technické muzeum v Praze má expozice o letectví a kosmonautice; otevírací dobu a výstavy najdete na jeho webu. Hvězdárny a planetária v Brně a Praze nabízejí programy pro návštěvníky.

Proč na tom záleží

Vesmír ukazuje, jak se malá země může podílet na velké vědě. Česko samo rakety stavět nemůže, ale může dodávat přístroje, software a odborné znalosti, získávat zakázky přes ESA a EU a jednou za generaci vyslat člověka na oběžnou dráhu. Členství v evropských orgánech, které popisuje článek Česko v Evropské unii: co členství znamená, je součástí cesty. České vysoké učení technické a další instituce školí inženýry a vazby na průmysl nabízejí práci ve špičkovém odvětví, kterému nedominují auta, jak se píše v článku Investiční pobídky v Česku.

Časté otázky

Kdo byl první Čech ve vesmíru?

Vladimír Remek, který letěl na Sojuzu 28 od 2. do 10. března 1978 jako československý občan.

Byl první, kdo nebyl Sovět ani Američan?

Ano. Byl prvním kosmonautem ze země jiné než Spojené státy nebo Sovětský svaz.

Kdy Česko vstoupilo do Evropské kosmické agentury?

Řádným členem se stalo v roce 2008, po několika letech spolupráce s agenturou.

Kde sídlí agentura EU pro kosmický program?

V Praze, kde má EUSPA sídlo od roku 2012.

Zprávy o dalším českém letu hledejte raději na stránkách Evropské kosmické agentury o astronautech než ve spekulacích tisku.