Josefov: ztracená, přestavěná a zachovaná židovská čtvrť

Návštěvník, který jde od Staroměstského náměstí k řece Pařížskou, tedy Paris Avenue, míjí luxusní obchody v honosných secesních fasádách. O pár kroků vedle se půdorys ulic změní, měřítko se zmenší a stojí tu synagogy starší než cokoli kolem. Ta náhlá změna vypráví příběh Josefova lépe než průvodce: stará čtvrť nezanikla náhodou, ale byla vyklizena rozhodnutím, a to, co přežilo, přežilo směsí štěstí a sporů.

Následující text sleduje, jak čtvrť vznikla, jak byla přestavěna a co zbylo. Tématem je architektura i pronásledování jedné komunity a místa se berou jako památníky.

Město ve městě

Židé se v Praze usazovali od středověku a ve 13. století komunita žila v samostatné čtvrti na pravém břehu, ohraničené Starým Městem a řekou. Oddělení bylo částečně dáno zákonem a částečně zvykem. Čtvrť měla vlastní radnici, která dodnes stojí, vlastní synagogy a vlastní hřbitov. Po staletí tam bydlet bylo omezením i ochranou zároveň.

Koncem 18. století se poměry změnily. Císař Josef II. vydal v osmdesátých letech 18. století řadu tolerančních opatření, která zmírnila omezení Židů v habsburských zemích. Čtvrť byla pojmenována Josefov na jeho počest, i když formální pojmenování přišlo později, v polovině 19. století, kdy byla čtvrť začleněna do města jako samostatná jednotka. V té době už byly staré ulice přeplněné a ve špatném stavu, protože počet obyvatel ghetta rostl, kdežto jeho hranice ne.

Asanace

V roce 1893 zahájilo město rozsáhlý program městské obnovy, česky nazývaný asanace. Cílem byla hygiena a obchod. Středověké uličky byly shledány nezdravými a město chtělo moderní uliční síť s bulvárem spojujícím Staroměstské náměstí s řekou. Většina starých budov byla v následujících letech zbořena a na jejich místě vyrostly nové činžovní domy v tehdy módním historizujícím a secesním stylu.

V rámci tohoto plánu byla vytyčena Pařížská ulice, která zůstává hlavní osou čtvrti. Její fasády jsou produktem architektonické módy, nikoli přežitým středověkem. Několik zachovaných historických budov je o to nápadnějších, že stojí mezi nimi.

Historici o asanaci dál diskutují. Podle některých zničila jedinečnou městskou krajinu. Jiní připomínají, že staré ghetto bylo přeplněné a mělo skutečné hygienické problémy. Platí obojí.

Co přežilo

Několik budov a míst asanaci přežilo a jsou důvodem, proč Josefov dnes přitahuje návštěvníky.

Staronová synagoga pochází z doby kolem roku 1270 a běžně se označuje za nejstarší dosud činnou synagogu v Evropě. Má gotický interiér a stupňovitý cihlový štít. Podle známé legendy je v jejím podkroví uložen golem rabína Löwa. To je folklor, ne historie, a sám rabín, Jehuda Löw ben Becalel, žil v 16. století a zemřel v roce 1609.

Starý židovský hřbitov patří k nejstarším dochovaným židovským pohřebištím v Evropě. Pohřbívalo se po staletí na omezeném prostoru, hroby se tedy vrstvily a náhrobky dnes stojí natěsnané způsobem, který návštěvníky poprvé překvapí. Nejstarší náhrobek s čitelným datem pochází z roku 1439.

Pinkasova synagoga je památníkem českých a moravských Židů zavražděných v holocaustu. Na jejích stěnách jsou napsána jména téměř 80 000 obětí. Hlavní skupinu doplňují Maiselova synagoga, Klausová synagoga, Španělská synagoga a Obřadní síň a několik z nich obsahuje části sbírek muzea.

Židovská radnice se dvěma hodinami, z nichž jedny jsou hebrejské s ručičkami běžícími proti směru hodin, je také dominantou.

Jak místa fungují při návštěvě

Židovské muzeum v Praze spravuje většinu těchto míst a prodává společnou vstupenku, která kryje několik z nich. Staronová synagoga se tradičně prodává zvlášť a zůstává činným modlitebním místem, takže návštěvní hodiny ovlivňují náboženské svátky a šabat. Proto si před plánováním ověřte web muzea, zejména kolem sobot a židovských svátků (stav k roku 2026; ověřte na jewishmuseum.cz).

Čtvrť dnes

Josefov patří k Praze 1 a je jednou z jejích nejmenších částí. Půdorys ulic ukazuje dvě vrstvy: asanační síť z devadesátých let 19. století s vysokými honosnými domy a zachovanou enklávu kolem synagog. Pařížská je dnes luxusní nákupní ulicí. Ulice blíž hřbitovu a synagogám jsou užší a klidnější.

Komunita je mnohem menší než před válkou, ale činná, a několik synagog se stále používá k bohoslužbám. Náš text o českém židovském dědictví vysvětluje, jak tato historie sahá za Prahu, do měst a vesnic po celé zemi, které si ponechaly synagogy a hřbitovy.

Pro každodenní život platí praktické otázky jako v kterékoli centrální čtvrti. Stanice metra Staroměstská a Můstek jsou kousek pěšky a tramvajové zastávky na okraji čtvrti jsou dosažitelné pěšky. Plánujete-li trasu, podívejte se do našeho průvodce linkami metra.

Respektující návštěva

Tato místa jsou památníky a takto se navštěvují. Mnohá z nich mají pravidla oblékání a chování vyvěšená u vchodu. Návštěvníci synagogy, která se používá, jsou žádáni, aby dodržovali pravidla oblékání vyvěšená u vchodu. Cesty na hřbitově jsou úzké, proto se tam skupiny shlukují.

Josefov na mapě

Čtvrť je malá, ohraničená na jedné straně Staroměstským náměstím a na druhé řekou, a její zeměpis se čistě dělí na dvě vrstvy.

První je asanační síť. Pařížská vede od Staroměstského náměstí k řece, přetínají ji kratší ulice. Fasády jsou eklektické a secesní, se zdobenými štíty a dekorativním sochařstvím, a pocházejí z prvních desetiletí přestavby. Při chůzi se podívejte vzhůru a snaha udělat z bývalého slumu výkladní skříň je zřejmá.

Druhou vrstvou je enkláva kolem synagog a hřbitova. Ulice jsou tam kratší a budovy stojí blíž u sebe, protože místa předcházejí asanaci a nové ulice byly vedeny kolem nich. Židovská radnice, Staronová synagoga a Pinkasova synagoga tvoří shluk a hřbitov leží za nimi. Když přejdete ze sítě do enklávy, změna měřítka je nejjasnějším důkazem toho, co se zachovalo.

Čtvrť je také velmi kompaktní. K místům uvedeným výše dojdete pěšky během několika minut, a proto je návštěva spíš citově než tělesně únavná. Počítejte s časem na posezení mezi expozicemi a nesnažte se vidět všechno za jedno dopoledne.

Časté otázky

Proč se čtvrť jmenuje Josefov?

Čtvrť je pojmenována po císaři Josefu II., jehož toleranční opatření v osmdesátých letech 18. století zmírnila omezení Židů v habsburských zemích. Název se formálně začal používat v 19. století.

Je Staronová synagoga zahrnuta ve vstupence muzea?

Tradičně se prodává zvlášť od ostatních míst a v šabat je zavřená. Aktuální uspořádání zjistíte u Židovského muzea v Praze.

Je v podkroví golem?

To je legenda spojená s rabínem Löwem. Žádný historický důkaz pro ni neexistuje.

Jak dlouho návštěva trvá?

Na hlavní místa muzea počítejte několik hodin, více, pokud přidáte Staronovou synagogu a procházku ulicemi.

Začněte u Pinkasovy synagogy a skončete na hřbitově. Otevírací dny si nejdřív ověřte na jewishmuseum.cz, protože šabat a židovské svátky některá místa uzavírají.