České židovské dědictví: tisíc let obce a to, co se zachovalo

Kousek od Staroměstského náměstí vstoupíte do čtvrti, kde jsou ulice úzké a budovy starší než většina hlavního města. Staronová synagoga v klidné uličce v Josefově slouží od třináctého století, je jednou z nejstarších synagog v Evropě, v nichž se dodnes konají bohoslužby. Pár kroků odtud tísní Starý židovský hřbitov tisíce náhrobků na malém prostoru, skládaných do vrstev nad sebe, protože nebylo kam se rozšířit.

Tato místa nejsou exotická. Jsou součástí vlastních dějin Prahy a příběh české židovské obce, její rozkvět, zničení a částečné přežití, patří k nejtíživějším kapitolám národního příběhu.

Stará obec

Židovští obchodníci se v Praze zmiňují v písemných pramenech od desátého století. Ve středověku vznikly židovské obce v Praze i ve městech po celých Čechách a na Moravě. Jejich postavení bylo vratké: chránil je panovník a silně je zdaňoval, byli omezováni v řemeslech, která směli provozovat, i v tom, kde smějí bydlet, a čas od času je někdo napadl. Pražské ghetto, později nazvané Josefov po císaři Josefu II., jehož reformy zlepšily právní postavení Židů, patřilo k největším v Evropě.

Šestnácté století přineslo v Praze vrchol učenosti i bohatství. Rabín Jehuda Löw, známý jako Maharal, je pohřben na Starém židovském hřbitově a pověst ho spojuje s Golemem, hliněnou postavou, která prý byla oživena, aby bránila obec. Je to pověst, ne historie, ale dobře ukazuje, jak je městský folklor spjat s židovskou čtvrtí.

Nejstarším dochovaným náhrobkem na Starém židovském hřbitově je náhrobek básníka a učence Avigdora Kary z roku 1439. Protože hřbitov nešlo rozšířit, pohřbívalo se do vrstev a mnoho tisíc kamenů stojí natěsnaných na malé ploše.

Emancipace a moderní obec

Patenty Josefa II. z osmdesátých let osmnáctého století uvolnily některá omezení a v následujících desetiletích Židé získávali občanská práva, plnou právní rovnost v rakouské polovině monarchie pak v roce 1867. Mnozí se ze zapadlých měst přestěhovali do Prahy, Brna a Vídně, vstoupili do obchodu a svobodných povolání a zapojili se do kulturního života. Někteří používali jako hlavní jazyk němčinu, jiní češtinu, takže obec nesla české i německé židovské tradice. K tomuto světu patří Franz Kafka, který se narodil v Praze v roce 1883 v německy mluvící židovské rodině.

Na konci devatenáctého století bylo staré ghetto při asanaci z velké části vyklizeno a nahrazeno bulváry v pařížském stylu a secesními budovami, které vidíte kolem Pařížské dnes. Několik synagog, hřbitov a Židovská radnice se zachovaly. Židovské muzeum bylo založeno v roce 1906, aby uchovalo předměty z bořených budov. Za první republiky měla obec plná práva; pozadí najdete v článku interwar Czechoslovakia: the First Republic.

Holocaust

Po okupaci v roce 1939, kterou popisuje článek the Munich Agreement and the occupation, zavedly protektorátní úřady protižidovské zákony. Židé přišli o majetek, práci a práva a od roku 1941 byli deportováni, mnozí přes ghetto Terezín v pevnostním městě severně od Prahy, a poté do táborů na východě. V samotném Terezíně zemřely tisíce lidí na nemoci a hlad. Velká většina Židů, kteří zůstali v Čechách a na Moravě, byla zavražděna. Jmen napsaných na zdech Pinkasovy synagogy v Josefově je téměř 80 000.

Paradoxně se sbírka Židovského muzea za okupace rozrostla, protože nacistické úřady nařídily sesbírat židovské rituální předměty z celého protektorátu a uložit je tam. Tato sbírka se spolu se synagogami stala jádrem dnešního muzea.

Terezín

Pevnostní město Terezín postavil v osmdesátých letech osmnáctého století Josef II. a pojmenoval je po své matce Marii Terezii. Za druhé světové války sloužila jeho Malá pevnost jako vězení gestapa, zatímco opevněné město vedle ní se od konce roku 1941 stalo ghettem, přeplněným Židy z protektorátu a později z Německa, Rakouska a dalších zemí. Nacisté jej vydávali za vzorové sídliště a v roce 1944 zinscenovali návštěvu Červeného kříže s kosmetickými úpravami, které měly inspektory oklamat. Vězni v ghettu psali, malovali a komponovali a Památník Terezín a Židovské muzeum uchovávají část jejich díla. Památník Terezín spravuje areály Malé pevnosti a ghetta; na návštěvu z Prahy počítejte s větší částí dne.

Po válce

Vrátilo se málo přeživších a obec byla malá. V následujících letech ji čekal komunistický převrat v roce 1948 a pronásledování. Antisemitské podtóny Slánského procesu v roce 1952 ji zasáhly přímo, omezení náboženského života ztěžovala židovský život a mnozí emigrovali. Příběh režimu vypráví článek Czechoslovakia under communism.

Po roce 1989 se židovský život obnovil. Synagogy byly opraveny, školy a kulturní instituce se znovu otevřely a židovské obce v Praze, Brně a dalších městech obnovily činnost. Dnešní obec je ve srovnání s předválečnou malá, ale aktivní; zastřešující organizací je Federace židovských obcí v České republice.

Mimo Prahu

Židovské dědictví se neomezuje na hlavní město. V Třebíči na Vysočině jsou Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa na seznamu světového dědictví UNESCO, zapsané v roce 2003 pro neobvyklé zachování židovské čtvrti vedle křesťanské památky. Mezi další místa s pozoruhodnými synagogami nebo hřbitovy patří Brno, Mikulov, Boskovice, Holešov, Kolín, Plzeň a Olomouc. Mnoho malých vesnic má hřbitovy s několika kameny v lese, o které pečují dobrovolníci nebo místní samospráva.

V Brně byla vila Tugendhat, modernistické mistrovské dílo, postavena pro židovskou rodinu, která odešla v roce 1938. Židovský příspěvek českému průmyslu, architektuře a kultuře je podstatný a stále se zkoumá.

Jak k památkám přistupovat

Jsou to pomníky a místy i živé náboženské prostory a zároveň památky. Oblékejte se decentně, dodržujte pravidla focení a před vstupem do místa uctívání se zeptejte. Prohlídka s průvodcem nebo audioprůvodce dá bohatší obraz než rychlá procházka. Chcete-li zkoumat rodinnou historii, začněte v archivu Židovského muzea a v národních archivech.

Časté otázky

Která je nejstarší synagoga v Praze?

Staronová synagoga, postavená kolem roku 1270, v níž se dodnes konají bohoslužby.

Co je na zdech Pinkasovy synagogy?

Jména téměř 80 000 židovských obětí holocaustu z Čech a Moravy.

Mohu navštívit židovské památky mimo Prahu?

Ano. Třebíč má židovskou čtvrť zapsanou na seznamu UNESCO a Brno, Mikulov, Boskovice a další města mají synagogy a hřbitovy přístupné návštěvníkům.

Je v Česku dnes židovská obec?

Ano, malá, ale aktivní, s obcemi v Praze, Brně a dalších městech.