Čeští svatí od Václava po Anežku a kde je v Praze najdete

Češi patří k nejméně věřícím národům Evropy, a přesto jsou jejich kalendář, mince i městská silueta plné svatých. Státní svátek je svátkem světce. Na dvacetikoruně je světec. Nejznámější socha v zemi zobrazuje světce na koni. Středověké Čechy postavily svou představu státnosti na hrstce svatých postav a zvyk přežil víru.

Tady jsou hlavní svatí s daty, s příběhy tak, jak je podává tradice, a s místy v Praze, kde je návštěvníci najdou.

Václav

Václav byl počátkem 10. století českým knížetem z dynastie Přemyslovců, o níž pojednává text Přemyslovci a středověký český stát. Podle tradice ho vychovala babička Ludmila, křesťanka, a vládl jako zbožný a spravedlivý kníže, který stavěl kostely a udržoval dobré vztahy s německým královstvím na západě. Zavraždil ho bratr Boleslav, podle většiny pramenů kolem roku 935 (některé uvádějí 929), u kostela ve Staré Boleslavi nebo v jeho blízkosti. Datum je nejisté a historici o něm dosud diskutují.

Jeho kult se šířil rychle. Během několika desetiletí byl uctíván jako mučedník a středověké latinské i staroslověnské legendy vyprávěly jeho život. Stal se patronem Čech a „věčným vládcem“ české země, přičemž pozdější králové byli chápáni jako jeho místodržitelé. Tradice dodává, že mu císař Otto I. po smrti udělil královský titul. Anglicky mluvící svět ho zná z koledy „Good King Wenceslas“, napsané v 19. století, která má s historickou postavou málo společného.

V Praze je kult hmatatelně přítomný. Kaple svatého Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, postavená ve 14. století za Karla IV. (viz Karel IV. a Praha), chrání jeho ostatky a je nejposvátnějším prostorem celé stavby. Dveře odtud vedou do komnaty s českými korunovačními klenoty, která se otevírá jen zřídka. Jezdecká socha Václava na Václavském náměstí od Josefa Václava Myslbeka byla od roku 1918 do roku 1989 shromažďovacím místem demonstrací. Jeho svátek 28. září je státním svátkem, Dnem české státnosti, o němž pojednává text české státní svátky vysvětleny.

Ludmila

Ludmila, babička Václavova, byla manželkou knížete Bořivoje, prvního křesťanského vládce z rodu Přemyslovců, který byl pokřtěn v 9. století. Po Bořivojově smrti pomáhala vychovávat Václava. Podle tradice byla kolem roku 921 zavražděna na hradě Tetín u Berouna na příkaz Václavovy matky Drahomíry, která s ní prý v otázce výchovy chlapce soupeřila. Vražda se tradičně připisuje uškrcení vlastním závojem, který se stal jejím znamením v umění.

Ludmiliny ostatky leží v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, jednom z nejstarších dochovaných kostelů v zemi, kde je i hrob raných Přemyslovců. Její svátek je 16. září. Je považována za patronku Čech, babiček a konvertitů.

Vojtěch

Vojtěch se narodil v polovině 10. století v rodu Slavníkovců a stal se pražským biskupem. Hodně cestoval, pobýval v Římě a podílel se na christianizaci střední Evropy. Zabit byl roku 997 na misii mezi Prusy na pobřeží Baltu. Jeho tělo vykoupil polský kníže Boleslav a pohřbil je v Hnězdně, které se stalo sídlem polské církve. Je patronem Polska i Čech a jeho svátek připadá na 23. dubna. Pražská katedrála je zasvěcena svatému Vítu, Václavu a Vojtěchu.

Jan Nepomucký

Jan Nepomucký je pravděpodobně nejviditelnější světec v každodenní Praze, protože jeho socha stojí na Karlově mostě. Byl duchovním pražské arcidiecéze, zabit roku 1393 na příkaz krále Václava IV., který ho nechal svrhnout z mostu do Vltavy. Proč byl zabit, je sporné. Legenda později tvrdila, že odmítl vyzradit zpověď královny, a stal se tak patronem zpovědního tajemství. Historici ukazují spíše na spor krále s církví o obsazování úřadů.

Jeho kult se rozvinul po bitvě na Bílé hoře, v době rekatolizace (bitva na Bílé hoře a její důsledky). Svatořečen byl roku 1729. Socha na mostě z konce 17. století ho zobrazuje se svatozáří z pěti hvězd a lidé se pro štěstí dotýkají plakety na jejím podstavci. Jeho svátek je 16. května. Je také patronem mostů a lidí ohrožených utonutím a jeho sochy stojí ve městech po celé střední Evropě.

Anežka Česká

Anežka byla přemyslovská princezna, narozená na počátku 13. století, která odmítla provdání za panovníky a stala se jeptiškou řádu klarisek. V Praze založila klášter a špitál pro chudé, Anežský klášter na Starém Městě, a byla známá svou dobročinností. Zemřela roku 1282. Její kult se místně rozvíjel po staletí, formálně ji však svatořečil až 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II., několik dní před začátkem sametové revoluce. Shoda okolností dala svatořečení zvláštní místo v české paměti. Její svátek je 2. března (stav k roku 2026; ověřte u České biskupské konference).

V Anežském klášteře dnes sídlí pobočka Národní galerie se sbírkou středověkého umění. Otevírací dobu najdete na webu galerie.

Cyril a Metoděj

Bratři Cyril a Metoděj byli byzantští misionáři, kteří přišli na Velkou Moravu roku 863 na pozvání knížete Rastislava. Přinesli písmo vytvořené pro slovanské jazyky a překlady liturgických textů a položili základy slovanské gramotnosti. Jejich svátek 5. července je v Česku státním svátkem. Velkomoravský stát, jehož střed ležel na území dnešní východní části Česka a Slovenska, popisuje text stručné dějiny Česka.

Dalších by se dalo přidat. Prokop Sázavský byl opat z 11. století, v jehož klášteře se užívala slovanská liturgie. V novověku byli Jan Sarkander a Zdislava z Lemberka oba svatořečeni roku 1995. Katolická církev zahájila také procesy u řady Čechů z 20. století, včetně obětí komunismu, a o jejich průběhu informuje.

Procházka za svatými po Praze

Většina hlavních míst se vejde do jednoho dne. Začněte na Václavském náměstí u sochy nahoře. Sejděte na Staré Město k Anežskému klášteru. Přejděte Karlův most a najděte Jana Nepomuckého s jeho plaketou. Vystoupejte na Pražský hrad ke katedrále sv. Víta a kapli svatého Václava a pak do baziliky sv. Jiří k Ludmilině hrobu. Otevírací dobu a podmínky vstupu na hrad najdete na jeho webu a katedrála i bazilika se mohou kvůli bohoslužbám zavřít. Mezi zastávkami ušetří nohy pražské tramvaje.

Svatí v české společnosti

Protože je Česko sekulární země, většina Čechů zná svaté spíše ze svátků, místních jmen a lidových tradic než z náboženské praxe. Přesto patří k veřejnému životu. Státní obřady ke Dni české státnosti se dovolávají Václava a političtí představitelé se na něj občas odvolávají. Církev a stát mají dlouhý a spletitý vztah: viz náboženství a sekularismus v Česku, husitské hnutí, které ukazuje, jak reformátoři v 15. století zpochybnili kult svatých, a restituce církevního majetku o současném vyrovnání s tím, co stát církvím vzal.

Časté otázky

Kdo je patronem Česka?

Svatý Václav. Jeho svátek 28. září je státním svátkem, Dnem české státnosti.

Kde je pohřbena Ludmila?

V bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.

Proč stojí Jan Nepomucký na Karlově mostě?

Podle tradice byl roku 1393 na příkaz krále Václava IV. svržen z mostu. Místo označuje socha a plaketa na jejím podstavci, kterou lidé pro štěstí hladí.

Kdy byla svatořečena Anežka Česká?

Dne 12. listopadu 1989 papežem Janem Pavlem II.

Vyberte si jedno z výše uvedených míst a zjistěte si před cestou otevírací dobu. Hradní kostely a Anežský klášter mají každý jinou.