Proč je Česko jednou z nejméně věřících zemí Evropy

První, co mnohé nově příchozí zaujme, je architektura. V každém městském centru stojí kostel, často velký barokní s krásnou věží, a v mnoha vsích je kaple na rozcestí. Druhé, o něco později, je to, jak málo lidí do nich chodí. Česko má jednu z nejvyšších hustot kostelů a nejnižších měr náboženské praxe v Evropě.

Kontrast má několik historických příčin a zkratka, že Češi jsou ateisté, není docela přesná. Mnozí se dají lépe popsat jako bez vyznání nebo lhostejní a průzkumy ukazují široký zájem o duchovno a posvátno bez členství v jakékoli církvi.

Reformační země, pak katolická

České náboženské dějiny jsou neobvyklé. Století před Lutherem se kazatel Jan Hus v Praze zasazoval o reformu církve a po jeho popravě v roce 1415 vytvořilo husitské hnutí národní církevní tradici, která trvala dvě století. Utrakvistické a protestantské obce byly v šestnáctém století největší v království, jak vysvětluje text Husitské hnutí.

Po porážce na Bílé hoře v roce 1620 (viz Bitva na Bílé hoře a její důsledky) prosadili Habsburkové katolictví jako jedinou zákonnou víru. Protestanti museli konvertovat nebo emigrovat a mnoho šlechticů a vzdělaných lidí odešlo. Země se silným reformačním dědictvím se výnosem stala oficiálně katolickou. Historici se domnívají, že vynucená konformita oslabila citové pouto k církvi a spojila náboženství s mocí dynastie.

Devatenácté století a první republika

V devatenáctém století se nacionalisté popsaní v textu České národní obrození obraceli k husitům jako k hrdinům a katolickou církev vnímali často jako pilíř habsburské vlády. Po roce 1918 nový stát, jehož první prezident Tomáš Masaryk byl protestant z přesvědčení a filozof husitských ideálů, upřednostňoval světštější veřejný život. Církev československá husitská vznikla v roce 1920 a v letech po válce mnoho lidí opustilo katolickou církev. Další významnou církví byla Českobratrská církev evangelická, vzniklá z luterských a reformovaných obcí.

Katolická církev si udržela vliv, zejména na Moravě a na venkově. Regionální rozdíly přetrvávají: Morava, zvláště jih a východ, je obecně věřící více než Čechy, jejichž sever a západ patří k nejsvětštějším částem země.

Komunismus a po něm

Po komunistickém převratu, popsaném v textu Československo za komunismu, byly církve sledovány a kontrolovány. Majetek byl zkonfiskován, kláštery zavřeny, kněží a biskupové vězněni a stát rozhodoval, kdo smí působit jako kněz. Ve školách se prosazoval ateismus. Církve se také staly prostorem disentu a ilegální skupiny, zejména katolické, skrývaly lidi odmítající oficiální kulturu. Papež Jan Pavel II. navštívil Československo brzy po revoluci, v roce 1990, a vrátil se v letech 1995 a 1997, zatímco papež Benedikt XVI. přijel v roce 2009.

Po roce 1989 byla obnovena náboženská svoboda, ale očekávané oživení nepřišlo v takovém rozsahu jako v některých sousedních zemích. Členství nevzrostlo a mnoho lidí, kteří by mohli vstoupit, vyrostlo bez náboženské výchovy. Několik generací nízké praxe vytvořilo zvyky, které se ukázaly jako trvanlivé.

Co říkají čísla

Statistiky o náboženství v Česku je třeba číst pozorně. Otázka na náboženství ve sčítání je dobrovolná a velký počet lidí neodpoví. Z těch, kdo odpoví, velká část uvádí, že nemá žádné vyznání, a mezi těmi, kdo se k nějakému hlásí, jsou největší skupinou katolíci, následovaní mnohem menšími protestantskými a pravoslavnými obcemi a malým počtem Židů, muslimů a dalších. Odpovědi závisejí na tom, jak se otázka klade a kolik lidí odpoví, proto používejte nejnovější zveřejněné výsledky sčítání Českého statistického úřadu, ne číslo citované z druhé ruky.

Mezinárodní průzkumy, včetně Eurobarometru a Evropského sociálního šetření, pravidelně řadí Česko mezi nejméně věřící země EU, vedle Estonska. Tytéž průzkumy ukazují, že mnoho Čechů věří v nějakou vyšší moc a zároveň odmítá organizované náboženství.

Právo

Česká republika je sekulární stát se svobodou vyznání zaručenou Listinou základních práv a svobod. Církve a náboženské společnosti se mohou registrovat u Ministerstva kultury a registrované subjekty získávají určitá práva, například uzavírat právně uznávané sňatky a vyučovat náboženství ve školách, podle stupně registrace. Registrovány jsou desítky.

Majetkové vyrovnání s církvemi bylo dvě desetiletí politickým bojem. Zákon přijatý v roce 2012 vrátil část majetku zkonfiskovaného komunistickým režimem a stanovil finanční náhradu rozloženou na řadu let, zatímco přímé vyplácení platů duchovním státem se postupně ruší v přechodném období (stav k roku 2026; ověřte u Ministerstva kultury). Historické křivdy se tu mění v legislativu podobně jako v případě Benešových dekretů. Církevní daň v Česku neexistuje: církve se spoléhají na dary, příjmy z majetku a státní příspěvky.

Poutní místa

Víra z krajiny nezmizela. Velehrad na Moravě je spjat se svatými Cyrilem a Metodějem a kolem 5. července přitahuje poutníky. Svatá Hora u Příbrami je barokní poutní kostel navštěvovaný po staletí. V Praze chová kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně Pražské Jezulátko, voskovou sošku, která láká návštěvníky z mnoha zemí, zejména katolických. Stavby a slavnosti jsou součástí národní kultury i tam, kde je pravidelná účast nízká.

Čeho si všimne obyvatel

Veřejný život je většinou světský, ale náboženské svátky utvářejí kalendář. Vánoce a Velikonoce jsou hlavní rodinné svátky, které drží i mnoho nevěřících; zvyky popisují texty České vánoční tradice a České velikonoční tradice. Kostelní koncerty, zejména o Vánocích, jsou oblíbené a katedrály a kláštery přitahují návštěvníky jako kulturní památky.

Náboženství se v politice objevuje kolem církevního majetku, vzdělávání a etiky, ale není hlavní dělicí čárou českých voleb, jako je v některých zemích.

Časté otázky

Je Česko ateistická země?

Ne přesně. Mnoho Čechů je bez vyznání nebo lhostejných a průzkumy ukazují zájem o duchovno bez členství v církvi.

Proč je Česko tak světské?

K historickým důvodům patří násilná rekatolizace po roce 1620, vazby církve na habsburskou vládu, husitské sympatie českého národního hnutí a komunistické represe.

Existuje církevní daň?

Ne. Církve se spoléhají na dary, příjmy z majetku a některé státní příspěvky.

Je 6. července náboženský svátek?

Den upálení mistra Jana Husa je státní svátek, který připomíná upálení reformátora Jana Husa v roce 1415.