Česko v souvislostech

Praha a městaVysvětlení

Pražské Nové Město: plánovaná čtvrť z roku 1348, dnes centrum

Karel IV. nakreslil v roce 1348 město se širokými ulicemi a obřími náměstími. Proč „nové“ znamená skoro 700 let a jak do plánu zapadá Václavské náměstí.

Autor: redakce Prague Monitor6 min čtení

V tomto článku 7 oddílů
  1. Město nakreslené podle plánu
  2. Václavské náměstí
  3. Další náměstí a ulice
  4. Proč je to důležité pro dopravu
  5. Bydlení na Novém Městě
  6. Kostely a kláštery mimo hlavní osu
  7. Instituce a každodenní život

Čtvrť jménem Nové Město, založená v roce 1348, zní jako vtip, ale název dává smysl, když pochopíte, co Karel IV. udělal. Praha měla tehdy dvě města, Staré Město a Malou Stranu, a krále, který chtěl hlavní město Svaté říše římské. Nepřestavoval, co existovalo. Přidal třetí město, vytyčené podle plánu, a ten plán dodnes rozhoduje o tom, jak funguje centrum Prahy.

Město nakreslené podle plánu

Nové Město bylo založeno královskou listinou v roce 1348 na pravém břehu, v oblouku kolem Starého Města. Král dával osadníkům stavební parcely a stanovil, jak rychle musí stavět. Na rozdíl od Starého Města nevyrostlo během století kolem tržního náměstí. Hlavní ulice a náměstí byly vytyčeny hned od začátku a hradby uzavíraly rozlehlou plochu, která se zaplňovala jen pomalu.

Výsledkem je čtvrť, která má na středověké poměry široké ulice. Tři tržní náměstí, Koňský trh, Dobytčí trh a Senný trh, dostala každé svůj účel a každé bylo mnohem větší než cokoli ve starších městech. Z Dobytčího trhu je dnešní Karlovo náměstí, které se často označuje za jedno z největších středověkých náměstí v Evropě. Z Koňského trhu se stalo Václavské náměstí. Senný trh je dnes známější jako Senovážné náměstí.

Široké ulice také usnadňovaly pohyb čtvrtí oproti stísněným starším městům. Text o Karlu IV. a Praze zasazuje Nové Město do kontextu jeho širšího stavebního programu.

Václavské náměstí

Václavské náměstí není přesně vzato náměstí. Je to dlouhý bulvár o délce zhruba 750 metrů, mírně stoupající k Národnímu muzeu, které uzavírá výhled nahoře. Socha sv. Václava před muzeem je místem setkávání a politickým symbolem. Náměstí bylo dějištěm většiny národních demonstrací v moderních českých dějinách.

Tři události vynikají. V roce 1918 se tu sešly davy, aby oslavily vznik Československa, o čemž pojednává text o vzniku Československa v roce 1918. V roce 1969 se student Jan Palach upálil na protest proti okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. A v listopadu 1989 se na náměstí a kolem něj shromáždily obrovské davy, když komunistická vláda ztrácela kontrolu, jak popisuje text o Československu za komunismu.

Dnes je náměstí převážně komerční. Lemují ho hotely, obchody, směnárny a rychlá občerstvení. Pasáže, které z něj vybíhají, jsou zajímavější než hlavní třída. Lucerna, velký pasážní komplex postavený na počátku 20. století dědečkem Václava Havla, má kino, taneční sál a bludiště chodeb. Jeho vazby na ni popisuje text o Havlově Praze.

Další náměstí a ulice

Karlovo náměstí je parkový prostor se širokými trávníky a starými stromy, který skýtá oddech od okolních ulic. Na jeho severní straně stojí Novoměstská radnice, kde se v roce 1419 konala první defenestrace, když stoupenci husitů vyhodili konšely z okna. Náměstí lemuje kostel, nemocniční komplex a Faustův dům, barokní stavba opředená mnoha legendami.

Směrem k řece zahrnuje Nové Město nábřeží s některými z nejznámějších moderních budov ve městě. Tančící dům, dokončený v roce 1996 podle návrhu Vlada Milunića a Franka Gehryho, stojí na nábřežním konci Resslovy ulice. Lidé se o něm dodnes dohadují a ukazuje, jak plán Nového Města pohltil změnu.

Ulice Na Příkopě sleduje linii příkopu, který oddělil Staré Město od Nového, a proto se zakřivuje. Hradby Starého Města byly zbořeny a ulice je dnes pěší trasou lemovanou bankami a obchody, která spojuje Václavské náměstí s Prašnou bránou.

Proč je to důležité pro dopravu

Na Novém Městě se potkává pražská dopravní síť. Tři linky metra se zde kříží v trojúhelníku: Můstek na linkách A a B, Muzeum na linkách A a C a Florenc na linkách B a C. Kdo tento vzorec pochopí, přečte mapu metra, což rozvíjí text o linkách metra a logice sítě. Hlavní nádraží, Praha hlavní nádraží, stojí na východním okraji čtvrti; viz pražská nádraží.

Výsledkem je nejrušnější a nejlépe dostupná část Prahy a jedno z nejhůře zaparkovatelných míst. Systém vysvětluje průvodce zónami placeného stání.

Bydlení na Novém Městě

Nové Město je v centrálních částech převážně komerční a na okrajích obytné, například v okolí Karlova náměstí a směrem k Vyšehradu. Budovy pocházejí ze všech období, od barokních domů přes činžovní domy z 19. století po administrativní budovy z doby socialismu. Mnoho bytů je v chráněných budovách; viz památková ochrana a stavební omezení.

Hluk je reálným hlediskem, zejména u Václavského náměstí a podél hlavních silnic, a kdo tu vybírá byt, měl by ho navštívit v noci. Boční ulice mezi hlavními tepnami umějí být překvapivě klidné.

Kostely a kláštery mimo hlavní osu

Karel IV. zaplnil Nové Město náboženskými fundacemi a několik se jich dochovalo. Kostel Panny Marie Sněžné, založený v roce 1347, byl plánován v grandiózním měřítku jako korunovační kostel, ale dokončen byl jen jeho vznosný chór, a proto stavba dnes působí zvláštně vysoká a úzká. Klášter Emauzy, založený v roce 1347 pro benediktiny, kteří užívali slovanskou liturgii, leží na jihu čtvrti. Byl poškozen při spojeneckém bombardování Prahy 14. února 1945 a po válce obnoven s výraznými moderními věžemi.

Tato místa stojí za vyhledání i z jiného důvodu. Jsou klidná, nejsou na standardní turistické trase a ukazují, jak velká část původního plánu byla institucionální: kostely, ambity a nemocnice, zasazené do širokých bloků, které vyměřili královi zeměměřiči. Je-li Staré Město městem kupců, Nové Město bylo navrženo jako město fundací.

Procházka jimi vysvětluje i okraje čtvrti. Na jihu Nové Město směřuje k Vyšehradu, jehož pevnostní kopec a hřbitov popisuje text o pražských hřbitovech a pomnících, a na východě se setkává s železnicí a dopravním uzlem Florenc.

Instituce a každodenní život

Nové Město je také čtvrtí institucí. Kolem Karlova náměstí stojí Všeobecná fakultní nemocnice a několik univerzitních budov, banky a kanceláře se shlukují podél Na Příkopě a hlavních tříd a divadla a Národní muzeum sedí na jeho dvou koncích. Tato směs veřejných a komerčních funkcí vysvětluje, proč je čtvrť ve všední dny rušná a proč mnohé její obytné ulice po pracovní době působí prázdně. Pro obyvatele je výhodou, že téměř všechno je na dosah pěšky. Cenou je, že čtvrť nikdy zcela nezavře a hluk je u hlavních os stálou součástí života.

Časté otázky

Proč se mu říká Nové Město, když je mu skoro 700 let?

V roce 1348 bylo nové oproti Starému Městu a Malé Straně. Název mu zůstal.

Dá se na Václavském náměstí dobře najíst?

Hlavní třída míří na kolemjdoucí. Ulice o jeden nebo dva bloky dál nabízejí širší výběr za férovější ceny.

Kde je Národní muzeum?

Na horním konci Václavského náměstí, vedle stanice metra Muzeum. Otevírací dobu a aktuální výstavy najdete na webu muzea.

Je Nové Město součástí historického centra?

Ano. Spolu se Starým Městem, Malou Stranou, Hradčany a Josefovem je zahrnuto do historického centra Prahy zapsaného na seznam UNESCO.

Projděte se od Národního muzea dolů Václavským náměstím a ulicí Na Příkopě k Prašné bráně. Přejdete z jednoho středověkého města do druhého a jediným znamením je zakřivení ulice.

Zdroje

  1. Magistrát hlavního města Prahy
  2. Národní památkový ústav (NPÚ)
  3. Národní muzeum

Upozornění k AIČlánky vznikají s pomocí umělé inteligence a automatické kontroly faktů a stylu je porovnávají se zdroji. Texty o politice, soudech, zdraví, migraci a vízech i vše o jmenovaných osobách se zveřejňují až po schválení redaktorem. Opravy: viz naše zásady oprav. Jak používáme AI

Číst dál

Více o tématu: Praha a města