Komu patří české zprávy? Blesk, veřejná média a majitelé

Od svého vzniku v roce 1998 je nejčtenějším denním listem v Česku bulvár. Blesk se svou směsí kriminálních příběhů, celebrit a sportu pravidelně vede tabulky čtenosti, před vážnými tituly, které měly nést debaty nové demokracie. Bulvár je nejméně zajímavou částí obrazu. Skutečným příběhem je systém kolem něj: kdo co vlastní, kde Češi berou zprávy a jak moc jim věří.

Tržní čísla se mění rok od roku, proto je přenecháváme monitorům uvedeným níže.

Veřejnoprávní vysílatelé

Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) vznikly zákony přijatými v roce 1991 v rámci postkomunistické přestavby státních médií. Česká televize provozuje několik kanálů včetně zpravodajského ČT24 a online službu. Český rozhlas provozuje celostátní a regionální stanice a zahraniční službu Radio Prague International, která vysílá a publikuje v angličtině a dalších jazycích. Národní zpravodajskou agenturu ČTK, samostatnou instituci veřejného práva, využívá většina médií jako zdroj agenturních zpráv.

Každého vysílatele řídí rada volená Poslaneckou sněmovnou a rada jmenuje generálního ředitele. Konstrukce má vysílatele držet stranou od aktuální vlády, i když politici ze všech stran vysílatele kritizují a způsob jmenování rad je věčným sporem.

Žijí hlavně z poplatků, které platí domácnosti a firmy, s omezenou reklamou v televizi. Poplatky byly roky zmrazené, což stlačilo rozpočty, a později byly zákonem zvýšeny. Strany, které jsou nyní ve vládě, prosazovaly zrušení poplatku a financování veřejných médií ze státního rozpočtu, což podle kritiků oslabí nezávislost (stav k roku 2026; ověřte nejnovější legislativu a postoj vysílatelů).

Výzkumy publika, včetně každoroční zprávy Digital News Report Reuters Institute, soustavně zjišťují, že veřejnoprávní média patří v Česku k nejdůvěryhodnějším zdrojům zpráv, zatímco důvěra v mediální zpravodajství obecně je střední.

Komerční televize

Soukromá televize přišla na počátku devadesátých let. TV Nova, spuštěná v roce 1994, se stala dominantním zábavním kanálem; vlastnila ji skupina Central European Media Enterprises a od roku 2020 skupina PPF (stav k roku 2026; ověřte u společnosti). Jejím hlavním soupeřem je Prima, součást české mediální skupiny. Každá skupina provozuje rodinu kanálů pro sport, filmy a zprávy. Komerční kanály žijí z reklamy a jejich zpravodajské pořady mají velké publikum. Soukromé vysílatele licencuje a dohlíží na ně Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).

Streamování změnilo způsob sledování, stejně jako jinde. O mladší publikum soupeří mezinárodní platformy i vlastní služby vysílatelů a video na zpravodajských webech dál roste.

Noviny a časopisy

Tištěný tisk se zmenšil jako všude, ale stále má rozpoznatelné tituly. Blesk je bulvár a Aha! další oblíbený. Mezi seriózní deníky patří MF Dnes a Lidové noviny napravo od středu, Právo nalevo od středu a ekonomický deník Hospodářské noviny. Deník N, založený v roce 2018 jako deník financovaný čtenáři, se prezentuje jako nezávislý a je pozoruhodným příkladem novějšího předplatitelského modelu. Týdeníky jako Respekt, Reflex a Echo24 pokrývají politiku a aktuální dění z různých stanovisek.

Náklad audituje ABC ČR a čtenost měří průzkumy jako Media Projekt. Bulvární tituly přišly o velkou část tištěného nákladu, ale jejich weby stále mají velkou návštěvnost. Čísla rychle zastarávají, hledejte tedy aktuální zprávu.

Online zpravodajství

Pro mnoho Čechů je dnes hlavním zdrojem internet. Portál Seznam, který provozuje stejnojmenná česká technologická firma, je přední vyhledávač a agregátor zpráv s vlastní redakcí Seznam Zprávy. Velké publikum mají weby novin a vysílatelů, například iDNES.cz, Novinky.cz a Aktuálně.cz. Sociální sítě, především Facebook a stále více videoplatformy, mají pro vyhledávání zpráv význam a dezinformace na nich jsou opakovanou veřejnou obavou. Reagovat se snaží české organizace pro ověřování faktů a pravidla EU pro digitální platformy.

Vlastnictví a nezávislost

Opakujícím se tématem české mediální debaty je vlastnictví. V posledních dvou desetiletích koupily mnohé noviny a online média průmyslové nebo finanční skupiny. Nejznámějším případem byl nákup nakladatelství a jeho deníků podnikatelem Andrejem Babišem, který se později stal premiérem. V roce 2017 vložil své podnikatelské podíly do svěřenských fondů, aby splnil pravidla střetu zájmů, ale mediální vliv zůstal politický a vydavatel od té doby změnil majitele (stav k roku 2026; ověřte v obchodním rejstříku). Mezi dalšími majiteli jsou zahraniční vydavatelé a čeští investoři.

Obava není pro Česko jedinečná. Nezávislé monitorovací projekty zveřejňují, kdo co vlastní, a evropský akt o svobodě médií, který se začal uplatňovat v roce 2025, stanoví požadavky na transparentnost vlastnictví a ochranu redakční nezávislosti. Vlastnictví kterékoli české firmy, i mediální, lze ověřit v obchodním rejstříku (the Czech Commercial Register explained) a osoby za ní v the Czech beneficial ownership register.

Svoboda tisku a právní rámec

Český ústavní pořádek chrání svobodu projevu a tisku Listinou základních práv a svobod, jak vysvětluje článek the Czech Constitution in plain terms. Noviny se nelicencují státem. Pomluva zůstává trestným činem, i když stíhání je vzácné. Mezinárodní žebříčky svobody tisku zařadily Česko do horní části tabulky a zároveň upozorňují na obavy z politického a vlastnického tlaku a z ohrožení novinářů (stav k roku 2026; ověřte nejnovější index).

Stát kdysi řídil všechna média. Za komunismu byly tisk, rozhlas a televize nástroji strany a lustrační zákon z roku 1991 uváděl mezi dotčenými funkcemi i vedoucí státních médií (viz Czechia and communist-era crimes). Jak Češi toto období dnes hodnotí, je téma článku nostalgia for communism, kde kvalita průzkumů záleží stejně jako titulky.

Jak číst česká média

Cizinci pomůže několik návyků. Zjistěte, kdo médium vlastní. Oddělujte zpravodajství od názorových sloupků. Používejte anglické služby veřejnoprávních vysílatelů, například Radio Prague International, jako základ a porovnávejte je se soukromým médiem. Pamatujte, že bulvární titulky se píší, aby se prodávaly, a že diskuse pod články nereprezentují veřejnost. Pro obchodní a právní zprávy v angličtině se většina čtenářů opírá o Radio Prague International, anglické sekce ČTK a několik nezávislých anglicky psaných webů.

Časté otázky

Který je nejčtenější český deník?

Dlouhá léta je to bulvární Blesk. Tištěný náklad v celém odvětví klesá, ověřte si proto nejnovější auditovaná čísla a data o návštěvnosti webu.

Jak se financují česká veřejnoprávní média?

Hlavně z poplatků. Poplatky byly po dlouhém zmrazení zvýšeny zákonem a existují politické návrhy model financování změnit; ověřte si platné znění zákona.

Věří se českým médiím?

Důvěra ve zprávy obecně je střední. Veřejnoprávní média patří podle Digital News Report Reuters Institute k nejdůvěryhodnějším značkám.

Kde si mohu přečíst české zprávy anglicky?

Dobrým výchozím bodem jsou Radio Prague International a anglické služby národní zpravodajské agentury.

Otevřete si nejnovější stránku Digital News Report pro Česko a porovnejte údaje o důvěře u značek, které čtete.