PESCO: obranný klub EU, do kterého Česko vstoupilo v roce 2017

Většina Čechů ví, že jejich země patří do NATO. Méně lidí si uvědomuje, že Česko je také součástí obranného rámce EU s těžkopádným názvem a krátkou zkratkou. PESCO leželo ve smlouvách několik let nevyužité, než bylo v roce 2017 uvedeno do provozu. Od té doby se stalo jednou z konkrétnějších částí evropské obranné spolupráce, i když se o jeho výsledcích diskutuje.

Česká vláda se v říjnu 2017 rozhodla do PESCO zapojit. Co PESCO je, co v něm Česko dělá a jak zapadá vedle NATO, o tom je tento text.

Co je PESCO

Lisabonská smlouva, platná od roku 2009, umožňuje členským státům, které splňují přísnější kritéria vojenských schopností, zřídit v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU „stálou strukturovanou spolupráci“. Právním základem je čl. 42 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii a protokol připojený ke smlouvám. Několik let se nedělo nic. Po britském referendu o brexitu v roce 2016 a ve změněném bezpečnostním prostředí se vlády EU dohodly, že ji aktivují. Dne 11. prosince 2017 přijala Rada rozhodnutí o zřízení PESCO s 25 zúčastněnými členskými státy, mezi nimiž bylo i Česko. Dánsko, které má výjimku z obranné politiky, a Malta zůstaly zpočátku stranou. Od té doby se účast změnila.

Zásadou je dobrovolná účast. Stát, který se připojí, přijímá závazné povinnosti: zvyšovat výdaje na obranu v reálném vyjádření, investovat do společných projektů a dávat síly k dispozici pro operace. Žádný stát ale není povinen zapojit se do konkrétního projektu. Plnění závazků každoročně hodnotí vysoký představitel EU a Evropská obranná agentura.

Jak projekty fungují

Projekty jsou viditelnou částí PESCO. Projekt navrhuje jeden či více členských států, které se stávají koordinátory, a další státy se mohou připojit jako účastníci nebo pozorovatelé. Každý projekt má stanovený cíl, například vývoj techniky, zřízení výcvikového střediska, vytvoření společného velitelství nebo zlepšení přesunů vojsk přes hranice. První balík schválený v březnu 2018 obsahoval 17 projektů a v dalších kolech jejich počet vzrostl na několik desítek. Oficiální web PESCO uvádí u každého projektu jeho členy a stav.

Typickými příklady jsou projekty vojenské mobility, které mají usnadnit přesun vojsk a techniky přes EU zjednodušením celních a dopravních pravidel, spolupráce v oblasti zdravotnické podpory operací, výcvikových středisek a společných programů vyzbrojování. Kterých projektů se Česko účastní a v jaké roli, uvádí web PESCO a Ministerstvo obrany (stav k roku 2026; ověřte v oficiálním zdroji). V některých projektech je Česko účastníkem, v jiných hraje menší roli a jeho přínos se liší.

Proč se Česko připojilo

Argumentace v roce 2017 byla praktická. Česká obranná politika stojí na členství v NATO, o němž pojednává text vstup Česka do NATO a EU, ale vláda tvrdila, že spolupráce v rámci EU pomůže zemi modernizovat vybavení a zapojit se do evropských projektů, aniž by oslabila alianci. Česko má vlastní obranný průmysl, od ručních zbraní po cvičné proudové letouny (viz Aero Vodochody a L-159), a PESCO mu dalo možnost podílet se na evropských zakázkách a výzkumu. Vývoz mimo EU stále podléhá národnímu licenčnímu řízení (české vývozy zbraní). Účast navíc zapadala do snahy vlády být vnímána jako konstruktivní člen EU v době, kdy se vedla debata o místě Česka v Evropě.

Kritici se naopak obávali, že PESCO zdvojí NATO nebo povede k evropské armádě. Zastánci odpovídali, že rámec je dobrovolný, mezivládní a slučitelný s NATO a že rozhodnutí o vysílání sil zůstávají národní. Samotná smlouva uvádí, že NATO je základem kolektivní obrany svých členů. K obecným zásadám členství v EU viz Česko v Evropské unii: co členství znamená a jak funguje EU: instituce jednoduše.

PESCO a NATO

Obojí se často zaměňuje. NATO je vojenská aliance založená v roce 1949, jejíž členové se zavazují ke kolektivní obraně podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Má integrované vojenské velení a jeho hlavní vojenskou silou jsou Spojené státy. PESCO je součástí rámce Evropské unie a nemá vlastní velení kolektivní obrany. EU má doložku o vzájemné pomoci v čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, ale většina členů, kteří jsou zároveň v NATO, považuje za hlavní záruku NATO.

V praxi se obě organizace koordinují. EU a NATO podepsaly společná prohlášení o spolupráci a řada projektů PESCO je navržena tak, aby zaplnila mezery ve schopnostech, které identifikovalo i NATO. Členství se z velké části překrývá: většina států EU je také v NATO.

Širší obranný rámec EU

PESCO je jedním z několika nástrojů. Evropská obranná agentura, zřízená v roce 2004, podporuje rozvoj schopností a zadávání zakázek. Evropský obranný fond, spuštěný v roce 2021, poskytuje peníze z rozpočtu EU na společný obranný výzkum a vývoj; v letech 2021 až 2027 má rozpočet několika miliard eur. Po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 přijala EU Strategický kompas, plán bezpečnosti a obrany do roku 2030, a později rozšířila iniciativy společného nákupu a financování, včetně programů, které mají členské státy motivovat k pořizování obranné techniky společně. Vztah mezi těmito nástroji a národními rozpočty je živým tématem evropské politiky a podrobnosti se rychle mění (stav k roku 2026; ověřte u Rady EU a Evropské komise).

Pro Česko válka na Ukrajině (Česko a Ukrajina) zostřila debatu o výdajích na obranu a průmyslových kapacitách. Plány vlády ohledně výdajů, nákupů a velikosti armády stanovuje Ministerstvo obrany.

Kritika a výsledky

Hodnocení PESCO je rozporuplné. Zastánci tvrdí, že vytvořilo zvyk spolupráce, dalo menším zemím místo u stolu a přineslo užitečné projekty, zejména v logistice, výcviku a mobilitě. Kritici, včetně Evropského účetního dvora v jeho přezkumech výdajů EU na obranu, upozorňují, že řada projektů postupuje pomalu, účast je nerovnoměrná a závazné povinnosti se vymáhají jen volně. Protože o věci rozhodují členské státy, postup závisí na politické vůli a penězích. Obojího je od roku 2022 víc, ale stále méně, než podle některých vlád Evropa potřebuje.

Pro zemi, jako je Česko, je měřítkem praktický užitek. Dostane armáda díky projektu vybavení nebo výcvik, které by jinak nezískala? Zajistí českým firmám místo v evropském dodavatelském řetězci? A povede se to bez odčerpání zdrojů od závazků, které Česko přijalo vůči NATO? Odpovědi se projekt od projektu liší, a proto je oficiální seznam projektů vypovídající než obecná prohlášení.

Přečtěte si seznam sami

Chcete-li si fakta ověřit, otevřete web PESCO, filtrujte podle Česka a přečtěte si popis projektu. Všímejte si, kdo projekt koordinuje, které státy se účastní, v jaké je fázi vývoje a jaké výstupy se očekávají. Mnoho projektů je skromného rozsahu a jejich hodnota spočívá stejně tak ve vytváření zvyku spolupráce jako v technice.

Časté otázky

Co znamená zkratka PESCO?

Stálá strukturovaná spolupráce (Permanent Structured Cooperation), rámec ve smlouvách EU, v němž mohou ochotné členské státy spolupracovat v obraně.

Kdy se Česko připojilo?

Vláda se rozhodla zapojit v říjnu 2017 a PESCO bylo zřízeno 11. prosince 2017 s 25 členskými státy.

Nahrazuje PESCO NATO?

Ne. NATO zůstává základem kolektivní obrany svých členů. PESCO je samostatný rámec EU pro projekty rozvoje schopností.

Existuje evropská armáda?

Ne. PESCO ji nevytváří. Rozhodnutí o nasazení národních sil zůstávají na národních vládách.

Aktuální přehled najdete v oficiálním seznamu projektů PESCO; všimněte si, kterých se Česko zúčastnilo.