Česko a Ukrajina: uprchlíci, munice a dlouhé pouto

Když ruská vojska 24. února 2022 překročila hranici Ukrajiny, žilo v Česku víc Ukrajinců než příslušníků kterékoli jiné cizí národnosti. Během několika týdnů počet příchozích mnohonásobně vzrostl a země se ocitla v čele jedné z největších evropských pomocných akcí v přepočtu na obyvatele. Zároveň se stala jedním z prvních dodavatelů zbraní do Kyjeva.

Vztah má svou historii, systém přijímání uprchlíků, vojenský rozměr i několik otevřených otázek. V tomto pořadí je rozebíráme níže.

Dlouhé pouto

České a ukrajinské dějiny se dotýkají na několika místech. Od roku 1919 patřila Podkarpatská Rus, region na západě dnešní Ukrajiny, do roku 1939 k Československu. Za první republiky byla Praha střediskem ukrajinského exilu: v roce 1921 se do města přestěhovala Ukrajinská svobodná univerzita a studovali tu studenti a vědci z celých ukrajinských zemí. Za komunismu patřily obě země do téhož bloku a do Československa přijížděli ukrajinští studenti a dělníci.

Po roce 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost, pracovní migrace sílila. Ukrajinci nacházeli práci ve stavebnictví, průmyslu, zemědělství, službách i v péči o druhé a stali se největší cizineckou komunitou v Česku. Čísla zveřejňují Český statistický úřad (ČSÚ) a Ministerstvo vnitra (stav k roku 2026; ověřte v oficiálním zdroji). Politicky byly vztahy srdečné, ale druhořadé oproti vazbám na Polsko, Slovensko a EU.

Přijímání uprchlíků

EU poprvé ve své historii aktivovala směrnici o dočasné ochraně 4. března 2022. Lidem prchajícím před válkou dává právo pobývat v zemi, pracovat a využívat zdravotní péči i školství, aniž by procházeli běžným azylovým řízením. Česko ji zavedlo zvláštním zákonem přijatým v březnu 2022, známým jako lex Ukrajina, který vytvořil systém dočasné ochrany, zvláštní vízum a navazující podporu.

Rozsah byl velký. V prvním roce se v Česku k dočasné ochraně zaregistrovaly stovky tisíc lidí a Česko přijalo jeden z nejvyšších počtů uprchlíků na obyvatele mezi státy EU (stav k roku 2026; aktuální čísla ověřte na Ministerstvu vnitra). Zapojila se města a obce, dobrovolníci, církve, zaměstnavatelé i obyčejné rodiny. Děti nastoupily do českých škol a řada dospělých našla práci, často však pod úrovní své kvalifikace.

Rámec se postupně měnil. Pravidla pro dávky, zdravotní pojištění, podporu ubytování i délku ochrany upravil parlament a rozhodnutí EU, která ochranu prodlužovala; EU ji prodloužila do 4. března 2027 a v Česku je třeba o každé prodloužení požádat způsobem, který oznámí Ministerstvo vnitra. Od roku 2025 nabízí české právo také zvláštní dlouhodobý pobyt některým držitelům ochrany, kteří splní podmínky příjmu a délky pobytu (stav k roku 2026; ověřte na Ministerstvu vnitra). Lidé s dočasnou ochranou hledali i jiné cesty k pobytu, například přes zaměstnání nebo rodinné povolení; obecná pravidla popisují články Typy českých víz a pobytů a Jak získat dlouhodobý pobyt v Česku. Zdravotní pojištění vysvětluje text Jak funguje české zdravotní pojištění pro cizince. Protože se podrobnosti mění, měl by každý dotčený své podmínky ověřit na Ministerstvu vnitra.

Vojenská a politická podpora

Česká vláda Petra Fialy (2021 až 2025) udělala z podpory Ukrajiny určující součást zahraniční politiky. Česko dodávalo vojenskou techniku z vlastních zásob i ze zbrojního průmyslu, včetně munice a těžkých zbraní, a české firmy se podílely na opravách a výrobě techniky. Premiéři Česka, Polska a Slovinska cestovali do Kyjeva společně v březnu 2022, jako jedni z prvních unijních představitelů za války. Během předsednictví v EU ve druhé polovině roku 2022 dalo Česko Ukrajině a energetické bezpečnosti přední místo na programu; jak předsednictví funguje, vysvětluje článek České předsednictví v EU: jak fungují rotující předsednictví. Licencování českého zbrojního prodeje popisuje text Český vývoz zbraní a obrannou spolupráci EU text PESCO a Česko.

V roce 2024 se Česko ujalo vedení iniciativy na nákup dělostřeleckých granátů ze zdrojů mimo EU a jejich dodání na Ukrajinu, financované příspěvky partnerských zemí. Jejími hlavními politickými patrony byli česká vláda a prezident Petr Pavel. Nová vláda Andreje Babiše, která po říjnových volbách 2025 nastoupila v prosinci 2025, podle zpráv z ledna 2026 uvedla, že Česko zůstane koordinátorem iniciativy, ale nebude na ni používat státní peníze. Jak se projekt vyvíjí od té doby, nejlépe zjistíte na stránkách Ministerstva obrany a v tisku (stav k roku 2026).

Srovnejte to se sporem o přerozdělovací kvóty z roku 2015 (spor o uprchlické kvóty): Ukrajinci přišli na základě jiného právního nástroje a s širší podporou veřejnosti. Česká veřejnost pomoc uprchlíkům podporuje, k dodávkám zbraní a k nákladům války je rozdělenější a téma se objevovalo ve volebních kampaních. Jak situace vypadá v daný den, záleží na vládě, která je u moci. Širší institucionální souvislosti najdete v textech Česko v Evropské unii: co členství znamená a Vstup Česka do NATO a EU.

Členství a budoucnost

Ukrajina získala status kandidátské země EU v červnu 2022 a přístupová jednání byla zahájena v roce 2024. Česko rozšíření formálně podporuje, i když spory o zemědělství, rozpočet a pořadí reforem ovlivňují postoj každého členského státu. Úlohu českého parlamentu při ratifikaci případné přístupové smlouvy a to, jak země poměřuje své zájmy, popisuje text Jak funguje EU: instituce jednoduše.

Obnova je další oblastí, ve které české firmy doufají v účast. Vláda a podnikatelské svazy hovořily o zapojení do projektů v energetice, stavebnictví a strojírenství, konkrétní zakázky však závisejí na průběhu války a na financování od mezinárodních dárců.

Energetika, obchod a ekonomika

Válka změnila i českou ekonomiku. Česko bylo silně závislé na ruském plynu a po roce 2022 vybudovalo nové zásobovací trasy, včetně propojení s Německem a dovozu zkapalněného zemního plynu přes terminály jinde v Evropě. Ceny energií pro domácnosti i firmy prudce vzrostly a vláda zavedla podpůrné programy. Dopad na inflaci, o němž pojednává text Inflační cílování v Česku jednoduše, patřil k hlavním ekonomickým tématům let 2022 a 2023.

Obchod se samotnou Ukrajinou je ve srovnání s obchodem s Německem, Polskem nebo Slovenskem skromný, ale ukrajinští pracovníci zaplňují mezery v odvětvích, jako je stavebnictví, logistika a zemědělství. České banky, obchodní řetězce a telekomunikační firmy pomáhaly uprchlíkům s účty a službami. Podnikatelské svazy také zvažovaly účast na obnově, jakmile to podmínky dovolí, konkrétní projekty ale závisejí na bezpečnostní situaci a na rozdělení peněz od dárců.

Co to znamená pro obyvatele

Obyvatelé tento vztah pociťují spíš v každodenním životě než ve strategii. Ukrajinské rodiny žijí ve městech i na venkově po celé zemi, děti chodí do místních škol a ukrajinštinu slyšíte v tramvajích i v obchodech. Zaměstnavatelé se v mnoha odvětvích spoléhají na ukrajinské pracovníky. Zároveň je téma součástí celostátní debaty o migraci, veřejných výdajích a bezpečnosti. Dopad na bydlení, nájmy a veřejné služby se probíral v místní politice.

Časté otázky

Kdy EU aktivovala dočasnou ochranu pro Ukrajince?

Dne 4. března 2022. Česko ji zavedlo zvláštním zákonem přijatým v březnu 2022.

Žilo v Česku Ukrajinců hodně už před válkou?

Ano. Byli největší skupinou cizích státních příslušníků, většinou pracovníci a jejich rodiny.

Co je česká muniční iniciativa?

Mezinárodní projekt, který od roku 2024 vede Praha, na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Vláda v lednu 2026 uvedla, že zůstane koordinátorem, ale nebude ji financovat z českého rozpočtu.

Kde najdu aktuální pravidla pro pobyt?

Na webu Ministerstva vnitra a na jeho pracovištích OAMP, která rozhodují o prodloužení a o pobytových povoleních.

Pokud se vás to týká, ověřte si svůj status na stránkách Ministerstva vnitra dřív, než vyprší lhůta, kterou jste dostali.

Toto je obecný výklad, nikoli právní ani daňové poradenství.