Česko a Tchaj-wan: bez ambasád, ale s čilými kontakty

Česká firma může prodávat zboží na Tchaj-wan, tchajwanská továrna může zaměstnávat české dělníky v Pardubicích a český senátor může jednat s tchajwanskou prezidentkou v Tchaj-peji. Přesto na ostrově nesídlí česká ambasáda a v Praze nesídlí ambasáda tchajwanská. Podobné uspořádání je v Evropě běžné, jen málokterá země však jeho hranice zkoušela tak veřejně jako Česko.

Následující text vysvětluje, jak toto uspořádání funguje, jak vzniklo a kde to skřípe.

Právní rámec

Stejně jako téměř všechny státy světa uznává Česko Čínskou lidovou republiku (ČLR) jako vládu Číny. Československo ji uznalo v roce 1949, krátce po jejím vzniku. Český postoj, který opakují postupné vlády, je politika jedné Číny: ČLR je jedinou legitimní vládou Číny a Česko nemá s Tchaj-wanem oficiální diplomatické vztahy. Stejný formální postoj zastává většina států EU. Oficiální styky s Tchaj-wanem se vyřizují nevládními kanály.

V praxi to znamená, že Tchaj-wan provozuje v Praze Tchajpejskou hospodářskou a kulturní kancelář a Česko má v Tchaj-peji Českou hospodářskou a kulturní kancelář. Obě vyřizují víza, podporu obchodu, kulturní výměnu a pomoc vlastním občanům. Nejsou to velvyslanectví a jejich zaměstnanci nemají plný diplomatický status, ale jsou pracovním spojením. Držitelé tchajwanských pasů mohou do schengenského prostoru, tedy i do Česka, cestovat na krátké pobyty bez víza, což je právo, které jim EU přiznala v roce 2011.

Obchod a investice

Nejpevnější je vztah v obchodu. V Česku působí tchajwanské firmy, zejména ve výrobě elektroniky: skupina Foxconn má například v okolí Pardubic dlouholeté závody. České firmy vyvážejí na Tchaj-wan stroje, součástky a další zboží a dovážejí elektroniku a strojní díly. V obchodním vyjádření jsou obě ekonomiky jedna pro druhou spíše skromnými partnery, například ve srovnání s Německem pro Česko, ale kontakt je stabilní a rozrostl se v oblastech, jako jsou polovodiče, výzkum a univerzity.

České průmysl je součástí globálního dodavatelského řetězce elektroniky, takže dění na Tchaj-wanu, ve světovém centru pokročilé výroby čipů, má význam zejména pro automobilový průmysl (viz Hyundai v Nošovicích a český automobilový průmysl). Jak se podpora investic v Česku poskytuje, vysvětluje text Investiční pobídky v Česku.

Praha, Peking a Tchaj-pej

Nejviditelnější zlom nastal na úrovni města. V říjnu 2019 pražské zastupitelstvo vedené primátorem Zdeňkem Hřibem ukončilo partnerskou smlouvu s Pekingem po sporu o doložku, v níž měla Praha potvrdit politiku jedné Číny. V lednu 2020 Praha podepsala partnerskou smlouvu s Tchaj-pejí. Rozhodnutí vyvolalo protesty čínského velvyslanectví a odráželo širší politické napětí mezi pražskou samosprávou a státem. Jak si město a stát dělí pravomoci, vysvětluje text Jak se spravuje Praha.

Návštěva Senátu

Koncem srpna a počátkem září 2020 vedl předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil rozsáhlou delegaci na Tchaj-wan. Byl to nejvýše postavený český představitel, který ostrov po desítkách let navštívil. Cesta proběhla přes námitky čínské vlády, která vydala varování. Prezident Miloš Zeman, který upřednostňoval užší ekonomické vazby s Čínou, a část vlády cestu kritizovali, zatímco řada senátorů a část opozice ji hájila jako projev českých demokratických hodnot. Epizoda ukázala, že českou zahraniční politiku utváří několik institucí s odlišnými názory. Roli Senátu a dalších institucí vysvětlují texty Český parlament: Poslanecká sněmovna a Senát a Jak se volí český prezident a co dělá.

Kontakty pokračují i dál, včetně návštěv tchajwanských představitelů a akademiků na konferencích v Praze. Petr Pavel, který se prezidentem stal v roce 2023, zvolil jiný tón než jeho předchůdce. Vlády zároveň zdůrazňují, že formální politika se nezměnila. Postoj v roce 2026 závisí na tom, kdo vládne, proto aktuální vyjádření hledejte na webu ministerstva zahraničních věcí.

Proč to má význam i mimo Prahu

Česko je součástí společného přístupu EU, který spojuje politiku jedné Číny s rozvojem hospodářských a kulturních vazeb s Tchaj-wanem, a postoj Unie shrnuje Evropská služba pro vnější činnost. Každý český krok, který by vypadal jako oficiální uznání, by zemi dostal do rozporu s tímto rámcem i s Pekingem. Druhou rovinou je obchodní politika, která je pravomocí EU, nikoli členských států; jménem členských států vyjednává Komise, jak vysvětluje text Jak funguje EU. Obchodní dohoda se vzdáleným partnerem ukazuje stejnou logiku: viz CETA a Česko.

Česko má také tradici zájmu o lidská práva v Číně. Václav Havel (jeho životopis) byl významným podporovatelem dalajlamy a téma Tibetu a Tchaj-wanu se v české debatě opakuje od devadesátých let. České vztahy s Čínou prošly fázemi silného obchodního zájmu, zejména za prezidenta Zemana, a později skepse, zejména po roce 2020 kvůli otázkám bezpečnosti a technologií.

Jak to vnímá EU

Členské státy nevyjednávají s Tchaj-wanem vlastní obchodní dohody, protože obchodní politika je pravomocí EU. EU má s Tchaj-wanem obchodní a hospodářský vztah, vede pravidelné dialogy a považuje ho za významného technologického partnera, uznává však pouze ČLR. Národní vlády, tedy i ta česká, mohou otevírat otázky v Radě, v praxi se však jejich manévrovací prostor omezuje na dvoustranné kulturní, akademické a obchodní kontakty. Z této logiky vychází rozdíl mezi „neoficiálními“ a „oficiálními“ vztahy, který čeští představitelé často zdůrazňují.

Vzdělávání, věda a kultura

Mimo politiku jsou kontakty praktické. České a tchajwanské univerzity pořádají výměnné programy, vědci spolupracují například v materiálovém výzkumu a informačních technologiích a Tchaj-wan financuje stipendia pro zahraniční studenty. Kulturní výměny, od filmových týdnů po koncerty, probíhají oběma směry a obvykle je organizují zastupitelské úřady. Tyto vazby jsou méně viditelné než diplomatické epizody, ale právě ony udržují vztah živý, když se mění vlády.

Podobné kontakty má Tchaj-wan s řadou dalších zemí EU, Česko tedy není výjimkou v podstatě, jen v tom, jak otevřeně se některé jeho instituce rozhodly mluvit. Ekonomické zájmy, bezpečnostní obavy kolem technologických dodavatelských řetězců a hodnotový spor o lidská práva táhnou různými směry a každá česká vláda si musela najít vlastní rovnováhu.

Tchajwanci v Česku

Pro Tchajwance, kteří v Česku žijí nebo studují, platí stejné praktické záležitosti jako pro ostatní cizince: víza a povolení k pobytu, zdravotní pojištění a evidence. Konzulární pomoc nabízí tchajpejská kancelář. Česko a Tchaj-wan mají také akademické výměnné programy a české univerzity hostí tchajwanské studenty a výzkumníky. Obecný rámec popisuje text Typy českých víz.

Časté otázky

Uznává Česko Tchaj-wan?

Ne. Česko uznává Čínskou lidovou republiku a drží se politiky jedné Číny, neoficiální vazby s Tchaj-wanem však udržuje prostřednictvím zastupitelských úřadů.

Mají obě strany v zemi své kanceláře?

Ano. Tchaj-wan má v Praze Tchajpejskou hospodářskou a kulturní kancelář a Česko má v Tchaj-peji Českou hospodářskou a kulturní kancelář.

Potřebují Tchajwanci do Česka vízum?

Na krátké pobyty ve schengenském prostoru ne, toto právo jim EU přiznala v roce 2011. Na delší pobyt je potřeba povolení k pobytu.

Proč Praha ukončila partnerství s Pekingem?

V roce 2019 pražské zastupitelstvo namítlo proti doložce o jedné Číně ve smlouvě a v lednu 2020 podepsalo partnerskou smlouvu s Tchaj-pejí.

Aktuální oficiální postoj hledejte přímo ve vyjádřeních ministerstva zahraničních věcí, ne v novinových shrnutích.