Česko a Německo: nejbližší obchodní partner a nejtěžší dějiny

Škoda je německé auto vyrobené v Česku firmou, která fungovala dávno předtím, než přišel Volkswagen. Německo je soused, s nímž Češi obchodují nejvíc a s nímž sdílejí nejtěžší minulost. Stačí se trochu začíst do českých dějin a je jasné, proč se vztah nedá zredukovat na obchodní statistiky.

Dlouhé propojení

Po staletí patřily české země a německy mluvící svět do stejných politických celků: do Svaté říše římské, v níž byl český král kurfiřtem, a později do habsburské monarchie. Německy mluvící obyvatelé žili v Čechách a na Moravě jako měšťané, šlechta a v pohraničí i jako většina. Praha byla dvojjazyčná, s kulturním životem českým, německým a židovským; vedle českých stály německé univerzity, divadla a noviny. Delší oblouk dějin najdete v našem stručném přehledu dějin Česka.

Národní obrození v 19. století přineslo politický spor o jazyková práva, školství a správu. Když v roce 1918 vzniklo Československo, ocitlo se zhruba tři miliony německy mluvících lidí v občanství státu, který si nevybrali, a jejich postavení zůstalo po celé meziválečné období sporné.

1938 až 1946: zlom

Rozhodující předěl přišel v letech 1938 a 1945. V Mnichově 30. září 1938 se Británie, Francie, Itálie a Německo dohodly, že sudetské pohraniční oblasti Československa, kde měli většinu německy mluvící obyvatelé, připadnou Německu, a to bez účasti Československa na rozhodování (viz Mnichovská dohoda a okupace). V březnu 1939 Německo obsadilo zbytek českých zemí a zřídilo Protektorát Čechy a Morava, který trval do roku 1945. Okupace znamenala represe, uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939 a pronásledování a vraždění českých Židů.

Po válce se československá vláda rozhodla odstranit většinu německy mluvícího obyvatelstva. Na základě prezidentských dekretů přišli občané německé a maďarské národnosti o občanství i majetek a drtivá většina Němců byla v letech 1945 a 1946 vyhnána nebo odsunuta; spojenci tento postup v principu schválili v Postupimi. První měsíce provázelo násilí a ztráty na životech a v Německu si tyto události připomínají jako Vertreibung. Zůstala jen malá část, hlavně lidé považovaní za nepostradatelné pracovníky nebo za antifašisty. Právní stránku popisuje náš výklad o Benešových dekretech.

Majetek, odškodnění a postavení dekretů z roku 1945 zatěžovaly vztahy padesát let, mimo jiné proto, že organizace vysídlenců v Německu, zejména v Bavorsku, měly politický vliv.

Praha 1989

Jedna epizoda ukazuje, jak rychle se vztah mohl změnit. V létě a na podzim 1989 našly tisíce východních Němců, kteří nemohli legálně opustit svou zemi, útočiště v areálu velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze na Malé Straně. Dne 30. září 1989 přijel na velvyslanectví západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher a z balkonu oznámil shromážděným, že mohou odjet na Západ. Vlaky je převezly přes Východní Německo. Bylo to několik týdnů před pádem Berlínské zdi a sametovou revolucí v Praze.

Smíření

Po roce 1989 se obě vlády snažily uzavřít nejtrpčí kapitoly. Smlouva o dobrém sousedství mezi Československem a Německem byla podepsána 27. února 1992. Hlubším krokem byla Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, kterou 21. ledna 1997 podepsali premiéři Václav Klaus a Helmut Kohl. Německo uznalo svou odpovědnost za nacistickou politiku, která zničila Československo, a česká strana vyjádřila lítost nad poválečným vysídlením a bezpráví, jehož se při něm dopouštělo. Obě strany se dohodly, že svůj vztah nebudou zatěžovat politickými a právními nároky z minulosti. V roce 1998 vznikl Česko-německý fond budoucnosti, který financuje projekty, včetně podpory obětí nacistického pronásledování a práce na spolupráci a dialogu (aktuální programy ověřte u fondu).

Deklarace debatu neukončila. Právní platnost Benešových dekretů se vracela do diskuse, i v letech před vstupem Česka do EU, a některé skupiny vysídlenců zůstávají kritické. Těžiště vztahů se však přesunulo ke společnému členství v EU a NATO a k praktickým otázkám.

Ekonomické vztahy

Německo je největším obchodním partnerem Česka, jak pro vývoz, tak pro dovoz (stav k roku 2026; ověřte u Českého statistického úřadu, czso.cz). Základem je výroba. Škoda Auto se sídlem v Mladé Boleslavi je součástí koncernu Volkswagen od roku 1991, kdy Volkswagen získal podíl, a v následujícím desetiletí byla do koncernu plně začleněna. Velká část českého automobilového průmyslu a jeho dodavatelů funguje jako součást německých výrobních řetězců a další němečtí investoři působí ve strojírenství, obchodu, chemii a bankovnictví.

Česká ekonomika se proto pohybuje spolu s německou. Když je německá poptávka po průmyslovém zboží silná, český vývoz roste; když německé továrny zpomalí, čeští dodavatelé to rychle pocítí. Je to jeden z důvodů, proč Česká národní banka i vlády pozorně sledují německá data, a součást pozadí jednotného trhu i otázky eura. Zdanění příjmů přes hranice upravuje smlouva o zamezení dvojího zdanění (viz smlouvy o zamezení dvojího zdanění a Česko) a lidé, kteří přes hranice pracují, i firmy se musejí řídit pravidly obou zemí.

Každodenní vazby

Nejlépe je propojení vidět v pohraničí. Čeští zaměstnanci dojíždějí do Saska a Bavorska, Němci nakupují a tankují v českých příhraničních městech a univerzity a města spolupracují v přeshraničních programech podporovaných penězi z EU (viz evropské fondy a politika soudržnosti v Česku). Od 21. prosince 2007, kdy Schengen dosáhl na česko-německou pozemní hranici, se běžně nekontrolují pasy, ačkoli Německo čas od času ze specifických důvodů zavádí dočasné kontroly.

Německé instituce v Praze, například Goethe-Institut, jsou aktivní a Česko-německé diskusní fórum, občanský orgán vzniklý po deklaraci z roku 1997, sdružuje historiky, politiky a další.

Stejný příběh vyprávějí doprava a infrastruktura. Železnice údolím Labe vede z Prahy přes Ústí nad Labem a Děčín do Drážďan a dál do Berlína a dálnice D8 z Prahy pokračuje na německé straně jako A17 do Drážďan. Na západě vedou spojení přes Cheb a Plzeň do Norimberku a Mnichova. Ostatním sousedům Česka se věnujeme ve článcích o Polsku, Rakousku a Slovensku.

Časté otázky

Kdo je největším obchodním partnerem Česka?

Německo, a to pro vývoz i dovoz (stav k roku 2026; ověřte u Českého statistického úřadu).

Co byla Mnichovská dohoda?

Dohoda z 30. září 1938 mezi Německem, Itálií, Francií a Británií, na jejímž základě byly sudetské pohraniční oblasti Československa předány Německu.

Co je Česko-německá deklarace?

Deklarace z 21. ledna 1997, v níž obě vlády uznaly dřívější křivdy a dohodly se, že nebudou vztahy zatěžovat nároky z minulosti.

Patří Škoda německé firmě?

Škoda Auto je součástí koncernu Volkswagen od roku 1991 a sídlí v Mladé Boleslavi.