Česko a Polsko: sousedé, kteří se v horách spojili proti komunismu

Hranice mezi Českem a Polskem vede přes vrchol Sněžky, nejvyšší hory Česka. Hora měřící 1 603 metrů nad mořem patří ke Krkonošům, které Poláci nazývají Karkonosze, a státní hranice sleduje hřeben. Na konci sedmdesátých let se stala místem setkávání lidí, kteří neměli jinde bezpečné místo k jednání: československých signatářů Charty 77 a polských aktivistů z Výboru na obranu dělníků KOR. Přecházeli na turistické propustky, povídali si a vraceli se domů. Je to jeden z nejlepších příběhů ve vztahu dvou sousedů, kterým přátelství nikdy nešlo samo.

Dlouhá společná hranice

Češi a Poláci sdílejí dlouhou hranici přes hory i nížiny a jejich dějiny se prolínají. Slezsko bylo zemí České koruny, než v osmnáctém století připadlo Prusku a Habsburkům. České a polské království spojovaly občas dynastické svazky a husitská vojska v patnáctém století vpadávala do Slezska. Oba jazyky jsou příbuzné a částečně si navzájem rozumějí, i když psanému slovu rozumějí mluvčí lépe než mluvenému.

Dnešní hranice vznikla převážně ve dvacátém století. Po roce 1918 se oba nové státy přely o Těšínské Slezsko, malý průmyslový region, v němž žili Češi, Poláci i Němci. Po krátkém konfliktu v roce 1919 rozhodla v červenci 1920 Konference velvyslanců o jeho rozdělení podél řeky Olše. Město Těšín (polsky Cieszyn) se rozpůlilo: západní část se stala československým Českým Těšínem, východní polským Cieszynem. Stejná řeka dodnes tvoří hranici a mosty dnes spojují obě města přes otevřenou hranici.

Česká část oblasti, polsky zvaná Zaolzie, má polskou menšinu, která je dodnes činná v kulturních spolcích a školách. V říjnu 1938, po Mnichovské dohodě, Polsko oblast anektovalo; v roce 1945 se vrátila Československu. Tato epizoda zůstala bolavým místem, i když ji velké události války a sovětského bloku do značné míry zastínily.

Rok 1968 a rok 1978: dvě paměti

Komunistické období zanechalo dvě vzpomínky, které se táhnou opačnými směry. V srpnu 1968 vpadla do Československa vojska pěti států Varšavské smlouvy, mezi nimi i Polska, aby ukončila Pražské jaro (viz Pražské jaro a rok 1968). Češi si polskou účast pamatují s hořkostí. V prosinci 1989 vlády států Varšavské smlouvy, včetně polské, prohlásily invazi za omyl.

O deset let po roce 1968 začala jiná spolupráce. Charta 77, československá iniciativa za lidská práva, navázala kontakt s polským KOR a později se Solidaritou. Aktivisté se tajně scházeli v Krkonoších od roku 1978 (ověřte ve zdrojích Ústavu pro studium totalitních režimů). Schůzky byly malé a riskantní, přesto se staly součástí zakladatelského příběhu demokratické opozice v regionu. Úspěch Solidarity v Polsku v létě 1989 patřil mezi signály, které na podzim změnily náladu v Československu.

Vztahy po roce 1989

V roce 1991 vytvořily Československo, Polsko a Maďarsko Visegrádskou skupinu, o které pojednává Visegrádská skupina. Česko a Polsko vstoupily společně do NATO 12. března 1999 a do EU 1. května 2004 a do schengenského prostoru se připojily 21. prosince 2007, kdy skončily běžné hraniční kontroly. Hranici lze dnes přejít kdekoli a turisté v Beskydech a v Jeseníkách ji často přejdou, aniž by si toho všimli.

Obchod je značný. Polsko patří mezi nejdůležitější obchodní partnery Česka a je velkým trhem pro české vývozy (stav k roku 2026; aktuální pořadí ověřte u Českého statistického úřadu, czso.cz) a polští pracovníci tvoří významnou skupinu na českém trhu práce, zejména v průmyslu, stavebnictví a službách. Přeshraniční regiony zvané euroregiony, například Nisa, Glacensis a Silesia, využívají peníze z fondů EU na společné projekty (viz Fondy EU a politika soudržnosti v Česku).

Turów: spor před soudem

Nejostřejší nedávný konflikt se týkal uhelného dolu. Hnědouhelný důl a elektrárna Turów leží v jihozápadním Polsku u města Bogatynia, nedaleko hranic s Českem a Německem. Polsko prodloužilo dolu povolení v roce 2020. Česká strana v čele s Libereckým krajem si stěžovala, že důl odčerpává podzemní vodu z českých obcí, přináší prach a hluk a že nebylo provedeno řádné přeshraniční posouzení vlivů na životní prostředí.

V únoru 2021 podala česká vláda na Polsko žalobu u Soudního dvora EU, což je mezi sousedními členskými státy neobvyklý krok (věc C-121/21). Dne 21. května 2021 Soudní dvůr nařídil Polsku jako předběžné opatření okamžitě zastavit těžbu v Turowě. Polsko se neřídilo a v září 2021 mu Soudní dvůr uložil denní pokutu půl milionu eur. Vlády poté jednaly a 3. února 2022 premiéři Petr Fiala a Mateusz Morawiecki podepsali dohodu, v níž se Polsko zavázalo k ochranným opatřením, včetně bariéry proti úniku podzemní vody, a k finanční kompenzaci. Česko poté žalobu stáhlo (podrobnosti ověřte na Ministerstvu životního prostředí a v textu dohody).

Případ byl zkouškou toho, jak si sousedé v rámci EU vyřeší přeshraniční spor o životní prostředí, a ukázal předběžná opatření v praxi mezi dvěma členskými státy.

Rozdíly a společná půda

Obě vlády se neshodnou vždy. Liší se v některých energetických volbách, v konkrétních návrzích EU i ve vnitropolitice a vztahy bývaly chladnější i vřelejší. Silně je spojuje zájem o bezpečnost, zejména ve vztahu k Rusku a Ukrajině (viz NATO a Česko). Železniční a silniční spojení přes hranici je stálým bodem programu obou stran, proto si před cestou ověřte aktuální jízdní řády.

Pro lidi, kteří se stěhují mezi oběma zeměmi, platí praktická pravidla EU: občané jedné země mohou žít a pracovat v druhé podle pravidel popsaných v článku Práva občanů EU v Česku. Jazyky jsou si natolik blízké, že si mluvčí často rozumějí v psané podobě, i když zrádných slov je habaděj. O dalších sousedech čtěte o Německu, Rakousku a Slovensku.

Časté otázky

Jak vysoká je Sněžka?

Měří 1 603 metrů. Je to nejvyšší hora Česka a leží na hranici s Polskem.

Co byl spor o Turów?

Konflikt kvůli polskému hnědouhelnému dolu u české hranice. Česko podalo na Polsko v roce 2021 žalobu u Soudního dvora a obě vlády případ v únoru 2022 uzavřely dohodou.

Proč je Těšín rozdělený?

Konference velvyslanců rozdělila v roce 1920 Těšínské Slezsko podél řeky Olše. Západní část se stala československým Českým Těšínem a východní polským Cieszynem.

Potřebují Češi a Poláci k přechodu hranice pas?

Na hranici se neprovádějí běžné kontroly, protože obě země vstoupily 21. prosince 2007 do schengenského prostoru, doklad totožnosti byste ale měli mít u sebe.