Visegrádská skupina: čtyři státy, summit z roku 1335 a moderní klub

Název pochází z hradu na ohybu Dunaje v Maďarsku. V roce 1335 se ve Visegrádu sešli čeští, uherští a polští králové, aby se dohodli na obchodu a společném postupu vůči sousedům. V únoru 1991 se na stejném místě sešli vedoucí představitelé tří moderních států a otevřeně navázali na tamní středověké setkání, aby své nové spolupráci dali minulost. Středověký summit je zakládajícím mýtem skupiny. Moderní příběh je o zemích, které chtěly společně na Západ a pak tři desetiletí zjišťovaly, v čem se ještě shodnou.

Proč skupina vznikla

Komunistické režimy v Československu, Maďarsku a Polsku padly v letech 1989 a 1990. Všechny tři země chtěly ven ze sovětské sféry, chtěly rozpustit Varšavskou smlouvu i obchodní blok RVHP a chtěly vstoupit do západních institucí. V únoru 1991 se ve Visegrádu sešli jejich představitelé: Václav Havel za Československo, Lech Wałęsa za Polsko a maďarský premiér József Antall. Dne 15. února 1991 podepsali deklaraci o spolupráci, jejímž cílem bylo odstranit zbytky komunistického systému, vybudovat demokracii a tržní hospodářství a koordinovat začlenění do evropských struktur.

Když se Československo 1. ledna 1993 rozdělilo, pokračovaly Česká republika a Slovensko jako samostatní členové, takže skupina měla čtyři členy: V4. O rozchodu píšeme v textu Česko-slovenské vztahy po roce 1993.

Co slibovala deklarace z roku 1991

Deklarace byla stručná a její cíle dnes působí jako kontrolní seznam transformace: plné obnovení státní nezávislosti, demokracie a svobody; odstranění všech stávajících sociálních, hospodářských a duchovních prvků totalitního systému; vybudování parlamentní demokracie a moderního právního státu; vytvoření moderního hospodářství založeného na volném trhu; a plné zapojení do evropského politického a hospodářského systému i do bezpečnostního a legislativního systému. Z formulací je znát, že v roce 1991 ještě existoval Sovětský svaz, na území některých signatářů stále stály sovětské jednotky a nikdo si nemohl být jistý, že cesta na Západ zůstane otevřená. Poslední sovětští vojáci opustili Československo v červnu 1991 a vojenské struktury Varšavské smlouvy byly téhož roku rozpuštěny (znění deklarace ověřte na webu Visegrádské skupiny).

Jak skupina funguje

V4 není mezinárodní organizace se smlouvou, ale neformální uskupení bez stálého sekretariátu, bez sídla a bez rozpočtu mimo Mezinárodní visegrádský fond. Jedna ze čtyř zemí vždy dvanáct měsíců, od 1. července do 30. června, předsedá, určuje program a předsednictví se mezi členy střídá. Předsedající země během svého roku pořádá summity premiérů, ministerská jednání a řadu kulturních a občanských akcí.

Mezinárodní visegrádský fond, který vznikl v roce 2000 a sídlí v Bratislavě, je jedinou společnou institucí skupiny. Financují ho stejným dílem čtyři vlády a podporuje projekty, stipendia a výměny mezi lidmi a organizacemi v regionu i se sousedy, zejména se zeměmi západního Balkánu a Východního partnerství (stav k roku 2026; aktuální rozpočet a programy ověřte na webu fondu).

Skupina využívá také formát „V4+“, v němž se čtyři země scházejí s další zemí nebo organizací, například s Německem, Japonskem nebo severskými státy, a jednají o konkrétních tématech.

Projekt členství

V prvním desetiletí byla činnost skupiny spjatá se vstupem do NATO a EU. Česko, Maďarsko a Polsko vstoupily do NATO společně 12. března 1999 (viz NATO a Česko), Slovensko následovalo 29. března 2004. Dne 1. května 2004 vstoupily všechny čtyři země do EU, a to při největším rozšíření v její historii, spolu se šesti dalšími státy. Zakládající cíle se tím naplnily a řada komentátorů se ptala, zda skupina ještě má smysl.

Smysl si našla. Po vstupu čtyři země koordinovaly postoje v jednáních EU o financování a energetice a rozvíjely společné projekty v oblasti dopravního propojení a regionální spolupráce, včetně rámce pro společné bojové skupiny v obranných strukturách EU. Do konkrétních formátů byli přizváni severští a pobaltští partneři.

V čem se čtyři země liší

Jednota prvních let nevydržela. První zřetelný zlom přišel v roce 2015 s migrační krizí, kdy EU navrhla přerozdělit žadatele o azyl mezi členské státy podle kvót. Všechny čtyři vlády povinné kvóty odmítly. Slovensko a Maďarsko se proti systému bránily u soudu a prohrály a v dubnu 2020 Soudní dvůr EU rozhodl, že Česko, Maďarsko a Polsko porušily právo EU, když odmítly do přerozdělování zapojit (věc C-715/17).

Druhým zlomem je Rusko. Po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022 vláda Polska a Česka silně podporovaly Ukrajinu a sankce, zatímco maďarská vláda udržovala bližší vazby na Moskvu a kritizovala sankce EU i vojenskou pomoc. Postoj Slovenska se po volbách v roce 2023 změnil. Společná půda v zahraniční politice je dnes užší a skupina se v plném složení schází méně často. Někteří členové občas odmítli přijet na summity pořádané jinými. Neformální uskupení se přizpůsobí snadno, ale jen těžko dokáže vynutit shodu.

V záležitostech EU je obraz smíšený. Čtyři země se před summity Evropské rady stále často scházejí a jejich zájmy se shodují například u kohezních fondů, zemědělských dotací a odporu proti některým klimatickým opatřením. V jiných věcech se rozcházejí. „Blok V4“ proto není dobrým vodítkem k tomu, jak tyto země hlasují v Radě.

Co to znamená pro Česko

Pro Česko je V4 jedním z několika okruhů vedle EU, NATO a dvoustranných vztahů, především s Německem (Česko a Německo) a s nejbližšími sousedy (Polsko, Slovensko). Česko předsedalo V4 už několikrát a programy zveřejňuje ministerstvo zahraničních věcí (ověřte na webu Ministerstva zahraničních věcí, mzv.gov.cz).

V každodenním životě se V4 projevuje spíše projekty než politikou: Visegrádský fond podporuje studentské výměny, výzkumné granty a kulturní projekty a čtyři země spolupracují na přeshraničních dopravních a energetických propojeních. Volný pohyb pracovníků, studentů a zboží mezi nimi vyplývá z členství v EU a cestování bez hraničních kontrol ze Schengenu, ne z V4. Viz Schengen a Česko.

Jak číst titulky

Když zpráva píše, že „visegrádské země“ zaujaly postoj, zjistěte, zda tím myslí všechny čtyři vlády, jen některé z nich, nebo pouze hostitele posledního summitu. Společné prohlášení na oficiálním webu V4 nebo od národních ministerstev zahraničí je lepším důkazem než citovaný výrok jednoho politika.

Časté otázky

Proč se skupina jmenuje visegrádská?

Podle maďarského města Visegrád, kde se v roce 1335 sešli čeští, uherští a polští králové a kde se v roce 1991 sešli představitelé tří moderních států.

Je V4 mezinárodní organizace?

Ne. Je to neformální uskupení bez smlouvy a bez stálého sekretariátu. Jedinou společnou institucí je Mezinárodní visegrádský fond v Bratislavě.

Kdo skupině předsedá?

Čtyři země se střídají vždy na jeden rok, od 1. července do 30. června.

Hlasují čtyři země v EU společně?

Zpravidla ne. V některých otázkách se koordinují, ale v jiných, včetně Ruska a migrace, se jejich postoje rozešly.