Česko v souvislostech

Evropa a světVysvětlení

Česko-slovenské vztahy po roce 1993: rozvod, který zůstal přátelský

Společná měna vydržela týdny, celní unie jedenáct let. O tři desetiletí později Češi sledují slovenskou televizi bez titulků.

Autor: redakce Prague MonitorVydáno 5 min čtení

Na této stránce 8 oddílů
  1. Vyrovnání z let 1992 a 1993
  2. Peníze: krátký život společné měny
  3. Obchod: celní unie
  4. Dvě cesty v devadesátých letech
  5. Lidé: jazyk, studium a práce
  6. Silnice, koleje a televize
  7. Nedořešené otázky
  8. Vztah ve V4 i mimo ni

Dne 1. ledna 1993 se na mapě Evropy objevily dva nové státy tam, kde dosud byl jeden. Bez války, bez násilného sporu o hranice, bez referenda. Stačila dohoda českého premiéra Václava Klause a slovenského premiéra Vladimíra Mečiara z léta 1992 a hlasování ve federálním parlamentu v listopadu. Diplomaté dodnes mluví o vzoru: rozdělení vyjednané, spořádané a v zásadě přátelské.

Tento výklad popisuje, co následovalo. Proč federace skončila, vypráví text Sametový rozvod. Tady jde o vztah, který přežil, o to, jak se proměnil, a o to, proč zůstává výjimečný.

Vyrovnání z let 1992 a 1993

Federální shromáždění 25. listopadu 1992 odhlasovalo zánik České a Slovenské Federativní Republiky k závěru roku a rozdělení upravila řada smluv a zákonů. Prostupovaly jimi dvě zásady. Územní proměnila dosavadní hranice mezi oběma republikami ve státní hranice. Poměrná rozdělila federální majetek: nemovitosti připadly republice, na jejímž území se nacházely, a movitý federální majetek se dělil zhruba v poměru 2:1 ve prospěch české strany, tedy podle poměru počtu obyvatel.

Obě země uzavřely smlouvu o dobrých sousedských vztazích, přátelství a spolupráci (záznam o smlouvě ověřte u Ministerstva zahraničních věcí) a podepsaly dohody o celní unii, o rozdělení společného majetku a o sociálním zabezpečení. V roce 1993 vstoupily jako nové státy do OSN a dalších mezinárodních organizací. České instituce, které vznikly, popisuje text jak je uspořádán český stát.

Peníze: krátký život společné měny

Oba státy chtěly ponechat československou korunu jako společnou měnu na několik měsíců. Vydržela týdny. Na začátku února 1993 ji kvůli pohybům kapitálu a pochybnostem o měnové unii dvou právě oddělených vlád ukončily. Staré bankovky se opatřovaly kolky, a vznikly tak „kolkované“ koruny, které krátce obíhaly, a česká a slovenská koruna šly každá svou cestou. Slovensko přijalo euro 1. ledna 2009. Česko si ponechalo korunu z důvodů, které shrnují texty co je česká koruna a proč si ji Česko ponechalo a debata o euru.

Obchod: celní unie

Celní unie zřízená na začátku roku 1993 umožnila, aby zboží putovalo bez cel, a zachovala obchodní vzorce budované desítky let. V prvních letech byla Česká republika největším obchodním partnerem Slovenska s velkým náskokem. Slovenská ekonomika se od té doby výrazně přiklonila k Německu a k automobilovému průmyslu, Česko ale zůstává jedním z jejích hlavních partnerů (stav k roku 2026; ověřte u Českého statistického úřadu, czso.cz). Když obě země v roce 2004 vstoupily do EU, celní unii nahradila unie evropská.

Dvě cesty v devadesátých letech

Obě země se pak vydaly různými cestami. Česká republika za Klause postupovala rychleji s privatizací a prezentovala se jako přední reformátor. Slovensko za Mečiara, který s různými koalicemi vládl do roku 1998, zvolilo více státem řízený kurz, s Západem se integrovalo pomaleji a zůstalo stranou, když byly roku 1997 do NATO pozvány Česká republika, Maďarsko a Polsko. Po volbách v roce 1998 zavedla nová vláda Mikuláše Dzurindy reformy a Slovensko vstoupilo do NATO v roce 2004 a do eurozóny v roce 2009, tedy před svým větším sousedem. V prvním desetiletí nového století se o něm často mluvilo kvůli rovné dani a rychlému růstu.

Komentátoři mají srovnání rádi, ale obraz je pestřejší, než naznačují titulky. Obě země prošly obdobím rychlých změn a obě měly vlády víc či méně silně proevropské.

Lidé: jazyk, studium a práce

Nejpozoruhodnější návaznost je jazyková. Čeština a slovenština jsou blízce příbuzné západoslovanské jazyky a jejich mluvčí si obvykle rozumějí, zejména v písemné podobě. V české televizi se slovenské pořady vysílají bez titulků a dlouho to platilo i obráceně. Mladší Slováci, kteří vyrostli po roce 1993, se s češtinou v každodenním životě setkávají méně než jejich rodiče, což někteří považují za tichou ztrátu.

Významným mostem je vzdělávání. Slovenští studenti mohou studovat v češtině na českých veřejných vysokých školách a výuka v češtině je podle českého vysokoškolského práva zdarma pro všechny studenty bez ohledu na státní příslušnost (stav k roku 2026; ověřte u Ministerstva školství). Mnoho Slováků toho využívá, a české univerzity proto mají početnou slovenskou studentskou obec. Opačným směrem studují Češi na Slovensku, v menším počtu.

Slováci patří spolu s Ukrajinci k největším skupinám cizích státních příslušníků v Česku (stav k roku 2026; ověřte u Českého statistického úřadu, czso.cz) a protože obě země jsou v EU a ve Schengenu, překračují hranici bez kontrol a mohou pracovat bez povolení. Pravidla vysvětluje text práva občanů EU v Česku.

Silnice, koleje a televize

Praktické vazby jsou husté. Dálnice spojuje Brno a Bratislavu a železniční tratě Prahu, Brno a Bratislavu, s pokračováním do Budapešti a Vídně. Firmy, banky i univerzity mají pobočky a partnerství na obou stranách. Mnoho lidí v obou zemích vyrostlo na týchž televizních seriálech a týchž fotbalistech, a proto má vztah blíž k příbuzným než k sousedům.

Nedořešené otázky

Vyrovnání se neobešlo bez sporů. Jedním z nich byly důchody. Nároky získané v bývalé federaci si oba státy rozdělily podle místa zaměstnání, což vedlo k dlouhým soudním sporům, včetně případu Landtová u Soudního dvora EU a nálezu Ústavního soudu o „slovenských důchodech“ z roku 2012, o němž pojednává text Ústavní soud a právo EU.

Dělení federálního majetku se většinou vyřešilo dohodami z let 1992 a 1993, i když se o podrobnostech jednalo ještě v pozdějších letech. Otázky občanství způsobily potíže i některým dlouhodobým obyvatelům, kteří se ocitli v mezipostavení, když obě země přijaly odlišné zákony o občanství.

Vztah ve V4 i mimo ni

Obě země patří do Visegrádské skupiny i do užšího uskupení s Rakouskem, takzvaného slavkovského formátu (Austerlitz). V některých evropských otázkách se koordinují, v jiných se rozcházejí. Širší obraz podává text Visegrádská skupina: výklad; o dalším sousedovi pojednává Česko a Rakousko.

Časté otázky

Kdy se Československo rozdělilo?

Dne 1. ledna 1993 na Českou republiku a Slovensko, dohodou a bez referenda.

Jak dlouho vydržela společná měna?

Několik týdnů. Oba státy ukončily měnovou unii na začátku února 1993.

Mohou Slováci studovat na českých univerzitách zdarma?

Veřejné vysoké školy v Česku nevybírají školné za programy vyučované v češtině, a to od studentů jakékoli státní příslušnosti (stav k roku 2026; ověřte u Ministerstva školství).

Existuje mezi zeměmi pořád hranice?

Ano, jako státní hranice, ale od 21. prosince 2007 se na ní podle Schengenu běžně nekontroluje.

Zdroje (3)

  1. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
  2. Český statistický úřad
  3. Česká národní banka

O tomto článku

Články vznikají s pomocí umělé inteligence a automatické kontroly faktů a stylu je porovnávají se zdroji. Texty o politice, soudech, zdraví, migraci a vízech i vše o jmenovaných osobách se zveřejňují až po schválení redaktorem.

Opravy: viz naše zásady oprav. Jak používáme AI

Našli jste chybu? Napište nám

Číst dál