Česko a Rakousko: od společné říše ke sporu o Temelín

Česká příjmení najdete ve Vídni na každém kroku. Jména zakončená na -ek a -ka zaplňují telefonní seznam, město má českou školu a v tamních kavárnách se prodává české pečivo. I víc než sto let po rozpadu habsburské monarchie nese Vídeň české stopy, protože Praha a Vídeň byly po stovky let hlavními městy téhož státu a lidé mezi nimi putovali oběma směry.

Vztahy po roce 1918 nebyly vždy snadné. Za studené války vedla podél hranice železná opona, spory vyvolávala jaderná energetika i historie a členství v EU přineslo postupnou normalizaci. Rakousko je dnes blízký soused, významný investor a jedna z zemí, které Češi znají nejlépe.

Jeden stát, pak dva

Od šestnáctého století do roku 1918 vládla českým zemím (Království české, Markrabství moravské a část Slezska, která zůstala habsburská) habsburská dynastie. Vídeň byla císařským hlavním městem a její univerzity, ministerstva a armáda přitahovaly lidi z českých zemí. Industrializace v pozdním devatenáctém století přivedla do města množství českých dělníků, řemeslníků a služebných, zatímco české národní hnutí v monarchii bojovalo o jazyková práva (viz habsburská doba v českých zemích a stručné dějiny Česka).

V říjnu 1918 se monarchie zhroutila a Československo vyhlásilo nezávislost. Rakousko se stalo malou republikou. V meziválečných letech šly oba státy různou cestou: Československo bylo demokracií, Rakousko ve třicátých letech přešlo k autoritářské vládě a v roce 1938 ho anektovalo Německo. Po roce 1945 bylo Rakousko okupováno spojenci až do státní smlouvy z roku 1955, poté vyhlásilo trvalou neutralitu. Československo vstoupilo do sovětského bloku a hranice mezi oběma zeměmi se stala jedním z nejpřísněji střežených úseků železné opony, s ostnatým drátem, strážními věžemi a zakázaným pásmem.

Mnoho Čechů, kteří se ve Vídni usadili před rokem 1918, tam zůstalo. Češi jsou v Rakousku uznanou národnostní skupinou (Volksgruppe) s právy týkajícími se jazyka a vzdělávání (stav k roku 2026; ověřte u rakouských spolkových zdrojů, bmeia.gv.at).

Hranice se otevírá

Dne 17. prosince 1989 rakouský a československý ministr zahraničí, Alois Mock a Jiří Dienstbier, symbolicky přestřihli úsek hraničního plotu. V následujících měsících se hranice otevřela dopravě a rozjel se přeshraniční obchod i cestovní ruch. Rakousko se stalo jedním z prvních západních investorů v nových tržních ekonomikách a rakouské banky, pojišťovny, obchodní řetězce i stavební firmy vstoupily do Česka v 90. letech a po roce 2000. Česká spořitelna patří do skupiny Erste Group a Raiffeisenbank do rakouské skupiny Raiffeisen; sektor popisuje text jak je uspořádán český bankovní sektor.

Rakousko vstoupilo do EU v roce 1995, o devět let dřív než Česko, a rozšíření podporovalo, i když rakouské veřejné mínění bylo rozdělené. Obě země jsou ve schengenském prostoru od 21. prosince 2007, čímž skončily pravidelné kontroly na jejich hranici.

Temelín

Největší politický spor po roce 1989 se týkal elektrárny. Jaderná elektrárna Temelín v jižních Čechách, asi 60 kilometrů od rakouské hranice, se začala stavět v osmdesátých letech se reaktory sovětské konstrukce. Po roce 1989 byl projekt zmenšen a přepracován se západním systémem řízení a měřicí techniky, který dodala americká firma. Rakousko, které v referendu v roce 1978 rozhodlo, že ve Zwentendorfu jadernou výrobu elektřiny nespustí, má silný protijaderný konsenzus a rakouští politici i aktivisté proti Temelínu vznášeli námitky z důvodu bezpečnosti. Blokády hranic v letech 2000 a 2001 a petiční kampaň na počátku roku 2002 z něj udělaly velké dvoustranné téma.

Vlády reagovaly jednáními, prvním v rakouském Melku. Melkský protokol, který 12. prosince 2000 podepsali český premiér Miloš Zeman a rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, stanovil závazky v oblasti bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí a pozdější jednání v Bruselu vedla v roce 2001 pod záštitou Evropské komise k navazující dohodě (podrobnosti ověřte na Ministerstvu zahraničních věcí ČR a u Evropské komise). Bloky byly uvedeny do provozu na začátku 21. století a fungují dodnes. Rakouský odpor k jaderné energii nezmizel: Rakousko se staví proti rozšiřování jádra v Česku i v EU a podalo žalobu kvůli pravidlům EU, která jadernou energetiku podporují.

Dva národy, jedna krajina

Hranice vede částí údolí řeky Dyje (Thaya) a obě země sdílejí jedno z nejznámějších přeshraničních chráněných území ve střední Evropě. Na české straně leží Národní park Podyjí, na rakouské Národní park Thayatal; vznikly v letech 1991 a 2000 a jsou spravovány v úzké spolupráci (stav k roku 2026; ověřte u správ parků). Lednicko-valtický areál a vinařské oblasti na obou stranách dělají z území cyklistickou a turistickou trasu; viz české víno: moravské vinařské oblasti.

Praktických spojení je hodně. Vlaky jezdí mezi Prahou, Brnem a Vídní a dálniční síť spojuje Brno s Vídní. Řada obyvatel jižní Moravy pracuje v Rakousku a mnoho Rakušanů nakupuje a stoluje na české straně. Tyto proudy podporují rozdíly v cenách a mzdách; podrobnosti se každý rok mění, a proto je neuvádíme.

Mezi oběma hlavními městy

Přímé vlaky spojují Prahu a Vídeň zhruba za čtyři hodiny (stav k roku 2026; ověřte v jízdních řádech železnic) a pravidelné spoje jezdí i mezi Brnem a Vídní, takže jednodenní výlety fungují oběma směry. Mnozí Češi berou Vídeň jako nejbližší zahraniční metropoli, jezdí tam na koncerty, do muzeí a na vánoční trhy, a mnoho Rakušanů zase míří do Prahy a do jihomoravských vinařských vesnic. České a rakouské univerzity také společně provozují studijní programy a výměny.

Slavkovský formát a současnost

V lednu 2015 se ve Slavkově u Brna, známějším jako Austerlitz, sešli předsedové vlád Rakouska, Česka a Slovenska a zahájili slavkovský neboli austerlitzký formát pravidelných konzultací. Dal třem sousedům fórum k politice EU, energetice, dopravě a bezpečnosti mimo Visegrádskou skupinu, do níž Rakousko nevstoupilo. Formát zažil s výměnami vlád vzestupy i pády a schůzky jsou méně pravidelné než zpočátku. Pohled slovenské strany najdete v textu česko-slovenské vztahy po roce 1993.

Obě země se rozcházejí v názoru na jadernou energetiku a tranzitní dopravu a shodují se například na rozšíření EU o země západního Balkánu. Rakousko je také důležitým zdrojem turistů a předním trhem pro české zboží. O Německu, větším sousedovi, pojednává text Česko a Německo a o Polsku text Česko a Polsko.

Časté otázky

Jsou Češi ve Vídni oficiální menšinou?

Češi jsou v Rakousku uznanou národnostní skupinou (Volksgruppe) s právy týkajícími se jazyka a vzdělávání.

O co šlo ve sporu o Temelín?

Šlo o dlouhý spor, v němž Rakousko vznášelo námitky proti bezpečnosti české jaderné elektrárny Temelín. Součástí reakce byl Melkský protokol z prosince 2000.

Co je slavkovský formát?

Pravidelné konzultace Rakouska, Česka a Slovenska, které začaly v lednu 2015 ve Slavkově u Brna (Austerlitz).

Potřebuji při cestě do Rakouska pas?

Pravidelné hraniční kontroly skončily 21. prosince 2007, ale doklad totožnosti byste u sebe mít měli.