Česko a jednotný trh EU: čtyři svobody a co mění všední den

Český výrobce nábytku prodá stůl zákazníkovi v Lyonu. Pražský účetní získá klienta ve Vídni. Polská zdravotní sestra pracuje v brněnské nemocnici. Nizozemský penzijní fond koupí akcie české firmy. Nic z toho nevyžaduje celní prohlášení, pracovní povolení ani zvláštní licenci na převod peněz. Takové obchody jsou rutina díky uspořádání, které je tak běžné, že si ho lidé přestali všímat: jednotnému trhu EU.

Má stále své mezery a třecí plochy a vědět, co pokrývá a co ne, pomáhá při čtení ekonomických zpráv i při orientaci ve spotřebitelských pravidlech.

Co je jednotný trh

Jednotný trh je prostor, v němž zboží, služby, kapitál a lidé překračují hranice mezi členskými státy za v zásadě stejných pravidel jako uvnitř jedné země. Římská smlouva z roku 1957 popsala tuto myšlenku jako společný trh, konkrétní podobu jí dal Jednotný evropský akt z roku 1986 a program dokončení trhu do konce roku 1992. Maastrichtská smlouva přinesla euro a občanství EU, jednotný trh je však samostatná konstrukce.

Česko do něj vstoupilo 1. května 2004 společně se vstupem do EU. České firmy už tehdy intenzivně obchodovaly se západními sousedy, zejména s Německem, na základě asociační dohody uzavřené v 90. letech. Vstup odstranil zbývající překážky obchodu a přinesl celý soubor pravidel.

Jednotný trh také není totéž co eurozóna nebo schengenský prostor. Česko je v jednotném trhu i ve Schengenu (viz Schengen a Česko), ale není v eurozóně; důvody najdete v textu Eurozóna a Česko. Island, Lichtenštejnsko a Norsko se na většině jednotného trhu podílejí prostřednictvím dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), aniž by byly členy EU. Švýcarsko má samostatný soubor dvoustranných dohod.

Čtyři svobody

Zboží. Uvnitř EU se na obchod mezi členskými státy nevybírají cla a vůči dovozu ze zemí mimo EU platí společný celní sazebník. Pravidla pro výrobky mají dvě vrstvy. Tam, kde právo EU požadavky harmonizuje, například u hraček, strojů, zdravotnických prostředků a elektrických zařízení, nese výrobek splňující pravidla označení CE a lze ho prodávat na celém jednotném trhu. Tam, kde ne, platí zásada vzájemného uznávání: výrobek legálně prodávaný v jednom státě lze obvykle prodávat i v jiném, pokud tento stát neprokáže důvod k omezení, například ochranu veřejného zdraví.

Služby. Směrnice o službách z roku 2006 ukládá členským státům odstranit neodůvodněné překážky pro poskytovatele služeb a směrnice o uznávání odborných kvalifikací zavádí systém uznávání kvalifikací, například zdravotních sester, architektů či inženýrů. Některá odvětví, třeba finance a doprava, mají vlastní podrobné režimy.

Kapitál. Omezení pohybu kapitálu a plateb mezi členskými státy jsou zakázána, s určitými výjimkami. Díky tomu si česká domácnost může otevřít účet nebo koupit fond v jiném státě EU a zahraniční investoři mohou kupovat nemovitosti či akcie v Česku. Pravidla pro nákup nemovitostí cizinci shrnuje náš průvodce mohou cizinci kupovat nemovitosti v Česku.

Osoby. Právo pohybovat se a žít v jiné zemi popisuje náš výklad práva občanů EU v Česku.

Jak si Česko na trhu stojí

Česká ekonomika je otevřená a zapojená do evropských dodavatelských řetězců, zejména ve zpracovatelském průmyslu a v automobilovém odvětví. Největším obchodním partnerem je Německo a většina českých vývozů míří do jiných členských států EU (stav k roku 2026; aktuální obchodní údaje ověřte u Českého statistického úřadu, czso.cz). České výrobce spojují úzké vazby s německými a středoevropskými dodavateli, takže pravidla jednotného trhu pro zboží, normy a clo pro ně mají velký význam; viz také Česko a Německo. Do širšího kontextu to zasazuje náš přehled Česko v Evropské unii.

Obyvatelé to pocítí při běžném nakupování. Zboží objednané z jiné země EU dorazí bez celních formalit. DPH se platí i nadále a pravidla pro internetové prodejce vysvětluje náš text DPH pro české e-shopy a režim OSS. Zboží podléhající spotřební dani, například alkohol a tabák, se zdaňuje v zemi spotřeby, takže množství, které lze převážet pro osobní potřebu, je omezené.

Spotřebitelé: co z toho máte

Jednotný trh zahrnuje společná spotřebitelská pravidla, s nimiž se většina lidí setkává nejčastěji. Podle směrnice o právech spotřebitelů má spotřebitel, který nakupuje na dálku, tedy online nebo po telefonu, právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu, s některými výjimkami, například u zboží upraveného na přání zákazníka. Pravidla EU také stanoví minimální zákonnou záruku na zboží, vyžadují jasné údaje o ceně a omezují nekalé obchodní praktiky. České provedení najdete v občanském zákoníku a v zákoně o ochraně spotřebitele. Pohled prodejce nabízí náš průvodce spotřebitelské právo pro e-shopy.

Nejvíc lidí si pamatuje roaming. Od 15. června 2017 jsou na základě pravidla „roaming za domácí ceny“ zrušeny příplatky za používání mobilního telefonu v jiné zemi EU, s omezeními pro přiměřené používání (stav k roku 2026; ověřte u Evropské komise, europa.eu).

Když se něco pokazí, existují bezplatné nástroje. SOLVIT je síť národních center, která řeší přeshraniční problémy mezi občany či firmami a orgány veřejné správy. Síť evropských spotřebitelských center pomáhá se spory s obchodníky z jiné země EU. Každý členský stát má své centrum a to české je při České obchodní inspekci (stav k roku 2026; ověřte na webu samotného centra).

Limity a třecí plochy

Jednotný trh nefunguje hladce ve všech odvětvích. Služby jsou integrované méně než zboží a národní licenční a profesní pravidla se stále liší. Energetické, digitální a kapitálové trhy se k sobě teprve přibližují. Vysílání pracovníků, kdy zaměstnavatel dočasně pošle zaměstnance do jiného členského státu, má vlastní směrnici, která byla v průběhu let zpřísněna.

Pro podniky členství znamená dodržovat unijní výrobkové normy a odvětvová pravidla a zátěž s tím spojená patří v Bruselu k častým stížnostem. Protiváhou je přístup na trh s několika sty miliony spotřebitelů.

Jedna věc zaskočí lidi, kteří přes hranice převážejí zboží kvůli práci: pravidla pro výrobky a DPH jsou dvě oddělené věci. Výrobek se může volně pohybovat a přesto podléhat DPH a faktura se musí řídit pravidly země prodávajícího nebo kupujícího, podle povahy obchodu. Jak se směrnice a nařízení, které za tím vším stojí, dostávají do vnitrostátního práva, vysvětluje text nařízení a směrnice EU.

Časté otázky

Je jednotný trh totéž co EU?

Ne. Jednotný trh je ta část práva EU, která se týká volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Dohodou o EHP se rozšiřuje i na Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

Musím být v eurozóně, abych z něj měl prospěch?

Ne. Česko je v jednotném trhu s korunou jako měnou.

Mohu vrátit online nákup z jiné země EU?

Ve většině případů můžete od smlouvy odstoupit do 14 dnů od převzetí zboží, s některými výjimkami, například u zboží upraveného na přání zákazníka.

Kam se mám obrátit při přeshraničním problému?

Na SOLVIT při problémech s orgány veřejné správy a na Evropské spotřebitelské centrum při sporech s obchodníky.