Daňová rezidence v Česku: dva testy, které rozhodují, kde platíte daň

Představte si člověka, který se přestěhuje z Prahy do Lisabonu, ale na Vinohradech si nechá byt pro návštěvy. I po získání portugalského povolení k pobytu a daňového čísla ho může český finanční úřad stále považovat za rezidenta, protože byt je domov, který má tady k dispozici. Daňová rezidence je jedno z těch témat, kde se zdravý rozum a zákon rozcházejí a kde cena za omyl přichází pomalu.

Tento výklad popisuje české testy. Není poradenstvím pro situaci konkrétního člověka. Pokud žijete mezi dvěma zeměmi, obraťte se na daňového poradce, který zná obě.

Proč na rezidenci záleží

Rezidence určuje, jak velkou část vašich příjmů smí Česko zdanit. Český daňový rezident podléhá dani z celosvětových příjmů, ať vznikají kdekoli. Nerezident podléhá dani jen z příjmů ze zdrojů v Česku, jako je mzda za práci odvedenou tady, příjem z pronájmu české nemovitosti nebo dividendy od české společnosti. Rozdíl může být velký pro každého, kdo má příjmy v zahraničí, třeba smlouvu na volné noze placenou z Německa nebo nájem z bytu ve Varšavě.

Rozhoduje také o tom, jaké nezdanitelné části a slevy si můžete uplatnit a jak je uspořádáno roční přiznání. Naše návody k dani z příjmů zaměstnanců a k podání osobního daňového přiznání předpokládají status rezidenta.

Dva vnitrostátní testy

Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) stanoví pro fyzické osoby dva alternativní testy a stačí splnit kterýkoli.

Prvním je stálé bydliště v Česku. Je to obydlí, které máte k dispozici za okolností ukazujících, že v něm hodláte trvale žít, a jde o otázku skutečností, nikoli o registraci. Počítat se může byt, který vlastníte a udržujete zařízený pro svůj návrat, nebo který dlouhodobě nájemně užíváte. Krátký pobyt v hotelu ne.

Druhým je obvyklý pobyt: pobyt v zemi alespoň 183 dnů v kalendářním roce. Dny se sčítají, nemusí jít po sobě, a v praxi se počítá každá i částečná doba pobytu v daném dni. Dva dlouhé pobyty, které dohromady přesáhnou 183 dnů, z vás pro daný rok dělají rezidenta.

Společnosti mají vlastní test. Společnost je českým daňovým rezidentem, pokud tu má sídlo nebo místo skutečného vedení, takže firma registrovaná v zahraničí, ale řízená z Prahy, může být rezidentem podle druhé větve.

Čím rezidence není

Se třemi věcmi se běžně zaměňuje.

Vaše evidovaná adresa. Adresa v evidenci obyvatel (trvalý pobyt u občanů, evidovaná adresa u cizinců) je důkaz, který mohou úřady zvažovat, ne samotný test. Odhlášení z adresy samo o sobě daňovou rezidenci neukončí a její existence ji sama o sobě nezakládá.

Váš pobytový status. Povolení k dlouhodobému pobytu o daňové rezidenci nerozhoduje a člověk bez něj může být daňovým rezidentem, pokud tu žije dost dlouho. Imigrační stránku popisuje náš návod na povolení k dlouhodobému pobytu.

Sociální zabezpečení. O tom, systém které země vás pokrývá, rozhodují koordinační pravidla EU nebo mimo EU dvoustranné smlouvy, a může se lišit od vaší daňové rezidence. Stranu odvodů vysvětluje průvodce sociálním zabezpečením.

Když si vás nárokují dvě země

Dvě země mohou každá použít své vnitrostátní testy a každá dojít k závěru, že jste rezident. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění pak rozhodnou, která zvítězí, podle rozhodovacích kritérií vycházejících z modelu OECD. V pořadí jsou otázky: kde máte k dispozici stálé bydliště? Pokud v obou, kde je středisko vašich životních zájmů, tedy osobní a hospodářské vazby? Pokud to není jasné, kde se obvykle zdržujete? Potom státní příslušnost. Pokud nerozhoduje nic z toho, dohodnou se oba daňové orgány.

Důsledkem je, že o tom, která země má hlavní právo zdanit vaše příjmy, rozhoduje rezidence podle smlouvy, nikoli vnitrostátní. Podle českého práva můžete být rezidentem a smlouva vás přitom pro její účely může považovat jen za rezidenta například Portugalska. Více o fungování smluv říká náš přehled smluv o zamezení dvojího zdanění.

Příklad

Vezměme konzultanta, který si v Praze pronajímá byt na dvanáctiměsíční smlouvu a asi čtyři měsíce v roce v něm pracuje, zbytek času cestuje. Test 183 dnů splněn není. Test stálého bydliště může být splněn, protože byt je k dispozici celý rok a je jediným domovem, který člověk má. Pokud má navíc rodinný dům v zahraničí, rozhodovací kritéria smlouvy by se pak ptala na středisko životních zájmů. Čísla v tomto příkladu jsou ilustrativní; jde o to, že samotné dny otázku zřídka rozhodnou.

Stejná logika platí obráceně pro dlouhodobého návštěvníka bez domova tady, který sedm měsíců pobývá v hotelech nebo krátkodobých pronájmech. Tam rozhodují 183 dnů, i když se dotyčný cítí jako host.

Příjezd a odjezd

Rezidence málokdy začíná nebo končí v den, kdy překročíte hranici. Kdo přijede v září a ujme se bytu, může být rezidentem od okamžiku, kdy existuje stálé bydliště, i když v daném roce nedosáhne 183 dnů. Kdo odjíždí, musí myslet na to, kdy domov přestane být k dispozici, zda je byt pronajatý a jaké vazby zůstávají. Stěhování do zahraničí se snadno popíše a hůř prokazuje.

Zaměstnanci pracující přes hranice čelí v většině smluv další zásadě: limitu dnů přítomnosti, pod nímž může příjem ze zaměstnání zůstat zdanitelný jen v domovské zemi. Podrobnosti, třeba období, za které se dny počítají, a kdo nese náklady zaměstnavatele, se mezi smlouvami liší, proto si přečtěte tu, která se na vás vztahuje.

Jak rezidenci prokázat

Finanční správa na požádání vydává potvrzení o daňové rezidenci, které zahraniční daňové orgány, banky a plátci často požadují před uplatněním sazby podle smlouvy. Potvrzuje, že jste pro daný rok považováni za rezidenta. Formulář je na stránkách Finanční správy a žádost se podává přes portál nebo datovou schránku. Požádejte včas: plátci v zahraničí nesnížené srážkové sazby neuplatní na slovo.

Nerezidenti s převážně českými příjmy

České právo počítá se zvláštním zacházením s některými nerezidenty, kteří téměř všechny příjmy mají tady, aby si mohli uplatnit některé nezdanitelné části, jako by byli rezidenty. Podmínky jsou konkrétní a vázané na rezidenci v EU nebo EHP (stav k roku 2026; ověřte v oficiálním zdroji). Pokud žijete v Bratislavě nebo ve Vídni a pracujete v Praze, vyplatí se na toto ustanovení zeptat.

Kde lidé chybují

Předpokládají, že odhlášení z evidence adresy ukončí rezidenci. Spoléhají na pravidlo kamaráda, že se počítá jen 183 dnů. Zapomínají, že domov, který mají v Česku k dispozici, má váhu, i když měsíce tráví v zahraničí. Uplatňují úlevy ze smlouvy bez potvrzení o rezidenci. A berou daně, pobyt a pojištění jako jedinou otázku.

Časté otázky

Když tu strávím méně než 183 dnů, jsem automaticky nerezident?

Ne. Stálé bydliště, které máte v Česku k dispozici, vás může učinit rezidentem bez ohledu na dny.

Ukončí odhlášení z evidované adresy českou daňovou rezidenci?

Samo o sobě ne. Testy se dívají na skutečnosti, jako je bydlení a strávené dny, nikoli jen na registraci.

Jak zahraničnímu plátci prokážu, že jsem tu rezidentem?

Požádejte Finanční správu o potvrzení o daňové rezidenci.

Mohu být rezidentem ve dvou zemích současně?

Podle vnitrostátních právních předpisů ano. Smlouva pak rozhodne, která země vás pro účely smlouvy považuje za rezidenta.

Toto je obecný výklad, nikoli právní ani daňové poradenství.