Česko v souvislostech

Evropa a světVysvětlení

Střední Evropa: jak vymezit region, do kterého se Češi hlásí

OSN řadí Česko do východní Evropy. Češi namítají, že Praha leží západněji než Vídeň a že jde o politické označení. Kdo má pravdu, záleží na mapě.

Autor: redakce Prague MonitorVydáno 5 min čtení

Na této stránce 6 oddílů
  1. Proč na vymezení záleží
  2. Střed Evropy podle geografů
  3. Mitteleuropa a dějiny jedné myšlenky
  4. Politika po roce 1989
  5. Jak se řadí sami Češi
  6. Jak s pojmem zacházet

Statistické členění světových regionů, které používá OSN, řadí Česko do východní Evropy, vedle Polska, Maďarska, Slovenska, Ruska a Ukrajiny. Téměř žádný Čech s tím nesouhlasí. Zeptejte se v pražské hospodě, kde Česko leží, a uslyšíte „uprostřed Evropy“ a hned poté postřeh, že Praha je dál na západ než Vídeň. Druhé tvrzení platí: Praha leží zhruba na 14,4 stupně východní délky, Vídeň zhruba na 16,4. První tvrzení spouští spor, který trvá víc než sto let a hodně vypovídá o tom, jak se Češi vidí.

Proč na vymezení záleží

„Střední Evropa“ zní jako zeměpisný pojem a zčásti jím i je. Většinou ale toto označení nese tvrzení o dějinách, kultuře a politice. Zařazení země vypovídá o tom, kam patří: na Západ, na Východ, nebo někam mezi. Pro Čechy, kteří strávili čtyři desetiletí v sovětském bloku a pak dostali nálepku „východní Evropa“, je slovo „střední Evropa“ způsobem, jak trvat na tom, že železná opona byla vnucená, nikoli přirozená hranice.

Region se dá vymezit čtyřmi hlavními způsoby. Částečně se překrývají, ale nesplývají.

Střed Evropy podle geografů

Geografové hledají střed Evropy už staletí a o titul se hlásí několik míst, podle toho, kde se vede východní a severní okraj kontinentu. Soupeří si o něj pomníky na Litvě, na Slovensku, na Ukrajině i jinde. Je to zábavné, ale nerozhodující.

Pevnější půdu skýtá česká fyzická geografie. Země leží na evropském rozvodí a voda, která spadne na české území, odtéká do tří moří: Labe ji odnáší do Severního moře, Odra do Baltského a Morava, která se vlévá do Dunaje, do Černého. Poloha „mezi třemi moři“ patří k základům českých učebnic zeměpisu i místní hrdosti. Česko nemá přístup k moři, sousedí s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem a jeho nejvyšším bodem je Sněžka (1 603 metrů) na polské hranici.

V Česku platí středoevropský čas, v zimě UTC+1 a v létě UTC+2 (středoevropský letní čas), stejně jako v Německu, Polsku, Rakousku a ve většině západní a střední Evropy.

Mitteleuropa a dějiny jedné myšlenky

Pojem Mitteleuropa se v Německu rozšířil v 19. století a politicky nabitým se stal roku 1915, kdy liberální politik Friedrich Naumann vydal knihu stejného jména, v níž obhajoval hospodářský a politický blok uprostřed Evropy pod německým vedením. Byla to vize nadvlády a pojmu zanechala zátěž, s níž se čeští a polští autoři museli později vyrovnávat. V habsburské monarchii měla „střední Evropa“ i kosmopolitnější význam, spojený s mnohonárodní říší a společnou městskou kulturou ve Vídni, Praze, Budapešti a Krakově.

Po roce 1948 rozdělení za studené války zařadilo země mezi Německem a Sovětským svazem na východní stranu čáry a západní slovník se posunul k pojmu „východní Evropa“, který slučoval velmi odlišné kultury a dějiny.

K obrodě „střední Evropy“ došlo v 80. letech. V roce 1984 vydal český rodák a romanopisec Milan Kundera, který tehdy žil ve Francii, esej „Tragédie střední Evropy“ (v New York Review of Books, původně napsanou francouzsky pod názvem „Un Occident kidnappé“, tedy „Unesený Západ“). Tvrdil v ní, že malé národy střední Evropy, Maďaři, Češi a Poláci, patří kulturně k Západu a že jejich nucené začlenění do sovětské sféry je odřízlo od vlastní tradice. Britský historik Timothy Garton Ash odpověděl v roce 1986 esejí, v níž se ptal, zda střední Evropa vůbec existuje. Debata pokračovala celou druhou polovinu 80. let a ovlivnila disidenty, kteří brzy stanuli v čele revolucí roku 1989.

Politika po roce 1989

Po roce 1989 se z myšlenky stal politický program. Představitelé Československa, Maďarska a Polska založili roku 1991 Visegrádskou skupinu a půjčili si středověké jméno, aby zdůraznili společnou minulost (viz Visegrádská skupina vysvětlena). Následovala další seskupení. Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) z roku 1992 usnadnila obchod mezi postkomunistickými státy před vstupem do EU, i když většina původních členů ji po vstupu do EU opustila. Středoevropská iniciativa, zahájená roku 1989 jako fórum států kolem Jadranu a Dunaje, má dnes členy ve střední, východní i jihovýchodní Evropě.

Označení používá i regionální politika EU. Program Interreg Central Europe financuje přeshraniční projekty ve skupině zemí, do níž patří Česko, Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko spolu s částmi Německa a Itálie a Chorvatskem (stav k roku 2026; aktuální podporované území ověřte na webu programu). Mapa programu je jednou z praktických definic a ukazuje, že i úředníci počítají k regionu Rakousko a části Německa a Itálie.

Označení slouží také jako rétorický nástroj. Někteří politici se na „střední Evropu“ odvolávají, aby si v EU nárokovali vlastní hlas, zejména v otázce migrace a energetiky; jiní se mu vyhýbají, protože naznačuje blok se společnými zájmy, který ne vždy existuje. Text Česko v Evropské unii zasazuje téma do kontextu členství a sousedé jsou rozebráni zvlášť: Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko.

Jak se řadí sami Češi

Na otázku, kde žijí, Češi obvykle odpovídají „ve střední Evropě“. Odlišují ji od „východní Evropy“, kterou zpravidla vztahují na Rusko, Ukrajinu a Bělorusko, i od „západní Evropy“, tedy Francie, zemí Beneluxu a Spojeného království. Německo a Rakousko se často považují za západní okraj střední Evropy a Balkán za samostatný region na jihu.

Někteří jdou dál a říkají, že země leží v „srdci Evropy“, což je obrat z turistických brožur a politických projevů. Není to odborný termín, ale tvrzení o centrální poloze, které navazuje na starší národní sebeoznačení.

Jak s pojmem zacházet

Řekněte, co tím myslíte. „Střední Evropa“ je užitečná zkratka, ale jedna věta může znamenat něco jiného pro Čecha, Poláka a úředníka v Bruselu. Pokud potřebujete přesný seznam, vyjmenujte země. Pokud potřebujete oficiální vymezení, citujte program nebo organizaci, o které píšete.

Časté otázky

Leží Česko ve východní, nebo ve střední Evropě?

Většina vymezení a téměř všichni Češi říkají, že ve střední Evropě. Statistické členění OSN ho řadí do východní Evropy.

Do kterých tří moří odtékají české řeky?

Do Severního moře (Labem), Baltského moře (Odrou) a Černého moře (Moravou a Dunajem).

Kdo byl Milan Kundera?

Romanopisec narozený v Česku, který od roku 1975 žil ve Francii. Jeho esej „Tragédie střední Evropy“ z roku 1984 učinila myšlenku tohoto regionu ústředním tématem debaty o rozdělení Evropy za studené války.

Jaké časové pásmo platí v Česku?

Středoevropský čas (UTC+1) a v létě středoevropský letní čas (UTC+2).

Zdroje (3)

  1. Statistické oddělení OSN, geografické regiony
  2. Český úřad zeměměřický a katastrální
  3. Český statistický úřad

O tomto článku

Články vznikají s pomocí umělé inteligence a automatické kontroly faktů a stylu je porovnávají se zdroji. Texty o politice, soudech, zdraví, migraci a vízech i vše o jmenovaných osobách se zveřejňují až po schválení redaktorem.

Opravy: viz naše zásady oprav. Jak používáme AI

Našli jste chybu? Napište nám

Číst dál