Sčítání lidu: 150 let od habsburských Čech po rok 2021

Sčítání lidu je pohled státu na sebe samého. V českých zemích se tento pohled opakuje už sto padesát let, s proměnlivými metodami a nepohodlnými otázkami, a každé kolo vypovídá o politice své doby stejně jako o sečtených lidech. Čísla ze sčítání v roce 1930 se přímo promítla do sporů o sudetoněmeckou otázku a budoucnost Československa. Sčítání v roce 2021 lidé vyplňovali většinou na telefonech a noteboocích.

Tady je dějiny sčítání na území dnešního Česka, co se v nich zjišťuje a kde najdete výsledky.

Habsburská sčítání

První moderní sčítání v rakouské polovině monarchie, k níž patřily Čechy, Morava a rakouské Slezsko, proběhlo 31. prosince 1869 a další následovala zhruba po deseti letech: 1880, 1890, 1900 a 1910. Zjišťoval se počet obyvatel, věk, zaměstnání a jazyk běžného užívání (Umgangssprache). Jazyková otázka byla politická od počátku. Čeští a němečtí nacionalisté brali výsledky jako měřítko síly a města i okresy se přely o to, jak počítat dvojjazyčné lidi a přistěhovalce. Spor trval až do zániku monarchie a souvisí s texty Habsburská epocha v českých zemích a České národní obrození.

Československá sčítání

Po roce 1918 uspořádalo nové Československo první sčítání 15. února 1921. Národnost se zaznamenávala v kategoriích, které rozlišovaly Čechoslováky, Němce, Maďary, Rusíny (Ukrajince), Židy a další. Oficiální pojem československého „národa“ spojoval Čechy a Slováky dohromady, což byla samo o sobě politická volba (viz Vznik Československa v roce 1918 a První republika).

Druhé sčítání proběhlo 1. prosince 1930. Zaznamenalo zhruba 14,7 milionu obyvatel v celém Československu (stav k roku 1930; ověřte u Českého statistického úřadu), z nichž kolem tří milionů se přihlásilo k německé národnosti, zhruba pětina, soustředěná v pohraničních oblastech Čech a Moravy. Toto rozložení patřilo k faktům, která stála za krizí vyústivší v Mnichovskou dohodu z roku 1938, o níž pojednává text Mnichovská dohoda a okupace. Spolehlivé počty židovského obyvatelstva mají později význam pro výzkum holokaustu (České židovské dědictví).

Po válce

První poválečné sčítání v roce 1950 našlo proměněnou zemi. Německy mluvící obyvatelstvo bylo z velké části vysídleno nebo odešlo v důsledku politik popsaných v textech Benešovy dekrety vysvětleny a Čeští Němci a Sudety. Češi, Slováci a další osídlili pohraničí a židovské obyvatelstvo bylo zdecimováno. Pozdější sčítání v době komunismu proběhla v letech 1961, 1970 a 1980. Kladla důraz na sociální a hospodářské údaje, například o zaměstnání, vzdělání a bydlení, a s národností a náboženstvím nakládala opatrně. Tuto dobu popisuje text Československo za komunismu.

Poslední československé sčítání proběhlo v březnu 1991, brzy po pádu komunismu, a poprvé umožnilo přihlásit se k moravské nebo slezské národnosti, což byl projev regionálních identit. K moravské národnosti se přihlásilo více než 1,3 milionu lidí, což vyvolalo široký zájem (stav k roku 1991; přesná čísla ověřte u Českého statistického úřadu). Souvislosti jsou v textu Čechy, Morava a Slezsko.

Česko po roce 1993

Po rozdělení Československa v roce 1993 uspořádal Český statistický úřad sčítání v letech 2001, 2011 a 2021. Každé přineslo změny.

Sčítání v roce 2001 s rozhodným okamžikem 1. března bylo tradiční papírové sčítání, které rozdávali sčítací komisaři. Zahrnovalo dobrovolné otázky na národnost a náboženské vyznání.

Sčítání v roce 2011 s rozhodným okamžikem 26. března kombinovalo formuláře doručované komisaři a poštou s možností vyplnit je online. Problémem byla spolupráce: mnoho respondentů nechalo dobrovolné otázky nevyplněné, takže údaje o národnosti a víře se obtížně vykládají. Tyto otázky jsou dobrovolné, nevyplněných odpovědí je proto mnoho a výsledky je třeba číst s ohledem na to.

Sčítání v roce 2021 bylo první vedené převážně online. Rozhodný okamžik byla půlnoc mezi 26. a 27. březnem 2021. Většina lidí odpověděla online, papírové formuláře sloužily jako doplněk a hojně se využívaly správní registry, takže obyvatelé měli menší počet otázek, například o domech. Sečetlo se 10 524 167 lidí, asi o 88 tisíc více než v roce 2011 (stav k roku 2021; úplné výsledky najdete u Českého statistického úřadu). Podrobné výsledky podle obcí jsou na webu sčítání.

Na co se sčítání ptají

Otázky se v čase rozšiřovaly i zužovaly. Moderní sčítání zjišťuje věk, pohlaví, rodinný stav, místo narození a bydliště, vzdělání, zaměstnání, dojíždění, bydlení a v některých kolech také etnickou příslušnost, jazyk, náboženské vyznání a zdravotní postižení. Některé otázky jsou povinné, jiné dobrovolné. Údaje se zveřejňují souhrnně a zákon zakazuje statistickému úřadu zveřejňovat osobní informace.

Sčítání mají význam, protože tvoří oporu odhadů obyvatelstva mezi jednotlivými koly, plánování školství, zdravotnictví a bydlení a volebních a správních rozhodnutí. Jak se čísla používají, vysvětlují texty Demografie Česka: jak se mění populace a Kdo žije v Česku. K jednomu městu viz Obyvatelstvo Prahy: co ukazují sčítání a k tématu, kde záleží na věkových skupinách, Čeští století a dlouhověkost.

Jak se sčítání provádí

Sčítání je velká logistická operace. Statistický úřad se na ně připravuje několik let: testuje dotazníky, buduje registr adres, najímá a školí personál, vede informační kampaň a připravuje IT systémy. V roce 2021 byl hlavním kanálem online formulář, s aplikací a webovou stránkou, a lidé, kteří je nemohli použít, mohli požádat o pomoc na asistenčních místech nebo vyplnit papírový formulář. Sčítací komisaři navštěvovali ty, kdo neodpověděli. Účast je zákonná povinnost a nevyplnění sčítání může v zásadě znamenat pokutu, úřad se však spoléhá spíš na přesvědčování. Platí statistická důvěrnost: jednotlivé odpovědi se používají jen pro statistiku a nepředávají se jiným úřadům.

Pak přichází zpracování. Údaje se kontrolují, upravují, spojují s daty z registrů a v případě potřeby se váží. První výsledky se obvykle objeví do několika měsíců, podrobné tabulky v následujících jednom až dvou letech a výzkumníci mohou za podmínek stanovených úřadem používat anonymizovaná mikrodata.

Proč jsou sčítání sporná

Každé kolo se vrací tři otázky. První je cena: sčítání je drahé a někdo tvrdí, že by ho mohly nahradit registry. Sčítání v roce 2021 šlo tímto směrem částečně, když využilo registry pro část údajů, a úřad uvažuje o dalších krocích. Druhá je soukromí: kolik by se měl stát ptát a uchovávat, zejména o náboženství a etnicitě. Třetí je důvěra, protože nízká odpověď na dobrovolné otázky v roce 2011 ukázala, že řada lidí raději neodpoví. Úřad odpovídá vysvětlováním a právními zárukami a jeho metodické zprávy se zveřejňují spolu s výsledky.

Jak číst staré a nové údaje

Srovnávat sčítání napříč stoletím vyžaduje opatrnost. Hranice se změnily, definice bydliště se posunuly a pojmy jako národnost znamenaly v různých obdobích různé věci. Některá sčítání počítala přítomné obyvatelstvo, jiná trvale bydlící. Než údaj použijete, ověřte, jaký pojem a jaké území zahrnuje.

Časté otázky

Kdy se konalo první československé sčítání?

Dne 15. února 1921. Druhé následovalo 1. prosince 1930.

Čím bylo sčítání v roce 2021 zvláštní?

Bylo to první převážně online sčítání. Sečetlo 10 524 167 lidí.

Jsou otázky na národnost ve sčítání povinné?

V posledních kolech byly otázky na národnost a náboženské vyznání dobrovolné, takže je mnoho lidí nechává nevyplněné.

Jak často se sčítání koná?

Zhruba po deseti letech. Poslední proběhla v letech 2001, 2011 a 2021.

Potřebujete-li číslo z konkrétního sčítání, zamiřte na stránky sčítání Statistického úřadu a vedle údaje si poznamenejte rozhodný okamžik.